Jak lehce nebo těžce se sžíváte s novými věcmi, novými začátky?
A víte, že mě novinky náhodou docela baví?
Vida, a já bych vás tipl na konzervu, která mění nerada.
Třeba u manželky už výměnu neplánuju, ale mobily, auta nebo počítače mi měnit nevadí, toho se nebojím, pořád zkouším novinky a učím se s nimi rád.
Jak se před lety zrodil nápad, že si s vaší paní otevřete za Národním divadlem bistro?
To bylo vyloženě Hančino přání. V přízemí domu, kde bydlíme, bývala vinárna, kterou si otevřel bývalý technik Národního divadla. Sloužila spíš jako prostor, kde se scházela parta kámošů, moc jim to neprosperovalo, takže časem vyšupačili. Když jsme jezdívali do New Yorku, bydleli jsme tam vedle bistra s bagely – a tahle vzpomínka a pohled na prázdný prostor v přízemí domu se Hance propojily a přišla s nápadem otevřít si bagelárnu.
Z valašských kotárů jsem ráno vyjížděl za sluníčka, a teď tohle – co já tady debil dělám? V Ústí mě ale udržela naše parta.
