Před třemi lety, kdy vám diagnostikovali rakovinu, jste si vy i celá rodina prošli další zkouškou.
Pavel: Ano. Přitom jsem byl odjakživa zdravý člověk, sportovec. Ale najednou mě začaly postihovat špatné náhody. Ocital jsem se ve špitálech, čemuž jsem nerozuměl a trochu se vztekal. Jenže pak jsem si vybavil děti na onkologii v Motole, kde jsem jednou v rámci jakéhosi patronátu za seriál Cesty domů rozdával dárky, tu šílenou bezmoc v očích rodičů a doktorů a říkal jsem si, chlape, tobě se zase tolik nestalo. Koneckonců máš to za pár, kdežto tyhle děti – kdoví, co je ještě čeká… Takže jsem si logicky přestal stěžovat. Musím být pánubohu vděčný.
Je pravda, že vám nádor našli víceméně náhodou?
Pavel: Skutečně náhodou. Ale na průšvih jsem měl zaděláno už od studentských let, aniž bych o tom věděl. Vředová choroba mě však dohnala až v pozdějším věku. Musím přiznat, že se o tom nerad bavím.
Teď se tedy cítíte dobře?
Pavel: Co jsem mrtvej, tak výborně.
Říkáte si „mrtvej“?
Pavel: Doma o tom tak mluvíme. Opravdu mám pocit, že jsem se díky nemoci znovu narodil. Jsem třetím rokem naživu a přirovnal bych to k restartu počítače. Nemůžu říct, že bych se fyzicky cítil bůhvíjak, protože jsem starší, neřkuli starý člověk. Ale celkově je to čím dál lepší.
Jak podle vás vaši rodinu změnila manželova rakovina?
Isabela: Mám pocit, že po všech strastech, které nás za poslední roky potkaly, jsme se hodně změnili. Celkově jsme se uklidnili a z italské rodiny se stala taková běžná, možná moravská rodina. Už to nemá takové grády. Žijeme konečně pohodový život a vážíme si ho.
Jak přesně vypadá proměna italské rodiny v moravskou?
Isabela: Například jsme prodali chalupu. Žijeme v Praze, v podstatě nikam moc nechodíme, s nikým se moc nestýkáme, uzavřeli jsme se do sebe, do svých ulit. A když už se s někým chceme vídat, opravdu hodně si vybíráme.
Špatné zkušenosti?
Isabela: Ano. Ani o práci s nikým moc nemluvíme. Máme teď v rodině spoustu herců, takže i záležitosti týkající se práce si raději svěříme jen mezi sebou a nepotřebujeme se vyplakávat na ramínku někomu jinému.
Od té doby, co se manžel uzdravil, slavíte bouřlivěji jeho narozeniny? Všimla jsem si, že je má na Silvestra.
Isabela: My slavíme jiné narozeniny – výročí dne, kdy „umřel“ a znovu se narodil. Už měl třetí.
Pavel SoukupVystudoval žurnalistiku na UK a herectví na DAMU. Hrál například v seriálech Život na zámku nebo Cesty domů, jako dabér propůjčil hlas Robinu Williamsovi, Michaelovi Douglasovi, Robertu Redfordovi nebo Arnoldu Schwarzeneggerovi. S nynější manželkou Isabelou (51) se seznámil v Divadle ABC – znali se dlouho, ale jiskra prý přeskočila až po letech. Mají spolu syna Pavla (24), který se věnuje animované tvorbě, a dcery Patricii (22), která se od dětství věnuje dabingu a hrála už v několika seriálech, a Pamelu (16), která slaví úspěchy jako muzikálová zpěvačka v Městském divadle v Brně. Z prvního manželství má Pavel syna Adama. |