„Já nemusel čerpat inspiraci na psychiatrii, ale kdybych měl podobnou roli jako Elizaveta, taky bych to udělal. Myslím, že je to nutné,“ říká Pavel Kříž. Ani jeho fyzická proměna nebyla náročná. „Dostal jsem akorát dobové brýle.“
Elizaveta se nechala inspirovat lidmi, kteří mají podobnou diagnózu jako ve filmu Máma její postava Lilian. Do jejich bezprostřední blízkosti se jí podařilo dostat díky tomu, že se přihlásila do psychiatrické léčebny jako dobrovolnice. „Snažila jsem se navnímat jejich chůzi, jemná gesta, projevy miminky, způsob mluvy i reakci na nejrůznější podněty, protože mi extrémně záleželo na tom, aby moje Lilian byla pravdivá a opravdová,“ vypráví herečka.
Elizaveta Maximová a Sophia Šporclová ve filmu Máma (2025)
Scénář ji při prvním čtení rozplakal. „I se mnou ten scénář zamával,“ sklání se Pavel Kříž před jeho tvůrcem Markem Epsteinem. Ten vycházel z kratičké zprávu na netu, kterou mu kdysi přeposlal režisér filmu Jiří Strach. Stálo v ní, že na rakouské straně Šumavy byla nalezena malá holka s postiženou matkou, které se schovávaly v lese. Nikdo nevěděl, odkud jsou, ani kam míří. Holka nechtěla mluvit a máma toho nebyla schopná,“ vypráví scenárista. Na základě této zprávy začal psát příběh, který zasadil do osmdesátých let.
Mentálně postižená matka s dcerou jsou v něm proti své vůli odloučeny a malá Malvína umístěna do Domova mládeže. „Malvínka z Domova neustále utíká za svou matkou, takže to řeším, protože mám o ni starost,“ naznačuje děj Kříž. „A když její maminka umírá, přijde mi její lékařka říct, že bych měl Malvínu za ní pustit, aby ji ještě naposledy viděla.“
Pavel Kříž ve filmu Máma (2025)
„Zatím jsem nedostal roli, abych musel absolvovat nějakou velkou přípravu v rámci studia postavy. Ale to neznamená, že by mě nevyvedly z mojí komfortní zóny, akorát na ně nebylo třeba podstupovat takovýhle intenzivní trénink,“ říká herec, který žádné vysněné role nemá. „Nevím, jak to mají kolegové, ale pro herce je nejlepší, když dostane zajímavý scénář, což se u Mámy povedlo.“
Elizaveta se proměnila i fyzicky. Umělecká maskérka Lenka Nosková jí mimo jiné vytvořila novou horní a dolní čelist. Finální podobu kromě filmařů schvaloval i primář z psychiatrie, kde svoji roli konzultovala. Herečka změnila také barvu vlasů, z blond šla do tmavě hnědé. Zároveň se přestala starat o svou pleť, stříhat si nehty... Z vlastní iniciativy navíc přibrala osm kilo, aby její tělo vypadalo povoleně a působila zpomaleně.
Jiří Mádl a Pavel Kříž v pohádce Záhada strašidelného zámku (2025)
A stejně jako představitelka Malvíny Sophia Šporclová i Elizaveta Maximová nevycházela během natáčení z role. „Nedovedla jsem si představit, že bych se o pauzách mezi jednotlivými záběry normálně s kolegy bavila a těsně před klapkou na lusknutí prstů zaplula zpět do Liliany a znovu modifikovala svůj hlas, mimiku a pohyb,“ vypráví herečka.
Film Máma nasazuje Česká televize do vysílání o vánočním čase. Pavla Kříže ale budou moci diváci vidět i ve štědrovečerní pohádce Tajemství strašidelného zámku. Tam je ale k nepoznání. „Šlo o to udělat totálně jinak vypadající postavu. A povedlo se to neskutečně. Můj generál rád jí a pije, takže mi vycpali břicho,“ vypráví herec, který je ve skutečnosti pohublý. Podobnou proměnou prošel i Jiří Mádl, který v pohádce hraje ministra, jenž generálem manipuluje.
