Když si šel v březnu 1987 pro prvního i posledního Oscara, a to za roli ve filmu Barva peněz, měl samozřejmě radost, nicméně bokem o zlaté sošce řekl: „Prvního Oscara jsem dostal až po šedesátce. Jaké to je? Podobné jako honit osmdesát let krásnou ženu. Ona nakonec povolí, ale ty řekneš: Je mi to strašně líto. Jsem unavený.“
Chtěl být v každé roli věrohodný, začal tak pilně trénovat za volanty rychlých aut, že v roce 1972 už sám závodil.