„První čtyři roky jsem vyrůstal s mámou a tetou v malém bytě na Zahradním Městě a zhruba když mi bylo pět let, tak si máma našla přítele, kterého si vzala a s ním měla mou nevlastní sestru. Já v té době zůstal u své tety,“ popsal Hezucký.
Otčím ho nechtěl, takže se jeho svobodná teta Františka Hezucká rozhodla o něj postarat, aby nemusel do dětského domova.
„Já jsem to nikdy nevnímal jako nepřirozenou věc, ale že jsme akorát jinde spali. Máma s přítelem a ségrou bydleli jinde a já s tetou jinde a nevnímal jsem to jako problém. Byl jsem rozmazlované dítě. Měl jsem všechno, co jsem chtěl. Takže já jsem byl vlastně spokojený a řešily to jen teta s mámou, že je to nepřirozená záležitost,“ vzpomíná Hezucký, který matku nepřestal mít rád a vždy ji nazýval mámou, ačkoli mu mateřskou lásku dávala teta.
O otci věděl od matky jen tolik, že byl Francouz. Snědý vzhled získal po něm a na základní škole s tím měl problémy. „Děti jsou ostré, takže jsem byl cikán, Turek, Arab, Žid, všechno, na co si člověk vzpomene, co je jen trochu exotické, tím jsem si prošel,“ vzpomínal.
„Až když mi bylo dvacet, tak mi máma popsala, jak to bylo. Ona studovala v Paříži v letech 68/69 a tam se seznámila s mým otcem, který tam vyučoval“ popsal.
Jeho otec byl o patnáct let starší než matka a zahynul při autonehodě. Hezucký neměl šanci se s ním setkat.
Francouzštinu později sám odjel studovat a zamiloval si tuto zemi. Po příbuzných ze strany otce ale nepátral.
Patrik Hezucký má v manželce Nikole velkou oporu.
Absence otce mohla zapříčinit i jeho váhání se založením vlastní rodiny. „Je možné, že se bojím mít děti kvůli tomu, že jsem neměl ten model toho otce. Ale to si člověk neuvědomuje,“ říkal Hezucký.
Když se pro dítě s přítelkyní odhodlali, byla cesta k jeho narození náročná. Prožili čtyři potraty, než přišel na svět jejich vymodlený syn Oliver. Ten se narodil v roce 2019, kdy se Hezucký s Nikolou Pastirčákovou po sedmiletém vztahu vzali.
