Patrik Hartl o odloučení i smíchu
JAK SNÁŠÍM SYNOVO ODLOUČENÍ
Špatně. Celá rodina dostala ránu kladivem. Nejsem si jistý, jestli se s tím někdy vyrovnám. Moderní technologie umí suplovat pocit blízkosti jen částečně. Mít možnost se blízkého dotknout u mě vytváří pocit jistoty a harmonie. Hynek je mi navíc díky svému klidu oporou a stabilitou, kterou teď nemám. O dceru se neopřu, protože je celá já.
Patrik Hartl Loni mu vyšla kniha Manželství. Všechny jeho předchozí romány, například Prvok, Šampón, Tečka a Karel či Malý pražský erotikon, se staly čtenářskými hity. Stejně nadšeně veřejnost přijímá i jeho filmy a divadelní hry, které píše a režíruje pro divadlo Studio DVA. S manželkou Martinou mají ještě osmiletou dceru Ayu. |
NAŠE SPOLEČNÉ CHVÍLE
Jsme milovníci dobrého jídla, Hynek skvěle vaří. Bavíme se o všelijakých věcech. Máme to štěstí, že nás zajímá, co si myslí ten druhý. Ale jinak... upřímně, téměř nic z toho, co Hynek dělá, mě neláká. Je dobrodruh po mamince. Já opouštím domov, jenom když musím. Divočinu mám jen v hlavě. Stačí mi cesty mezi domovem a prací. Mám dvě pěší varianty – delší a kratší. Volím podle unavenosti nebo podle toho, jak jsem spokojený se svým pracovním výkonem z toho dne. Když se chci odměnit, dopřeju si delší procházku.
KDY SE O HYNKA BOJÍM
Má opravdu nebezpečné koníčky. Potápění, horolezectví... Vzrušuje ho čelit drsným podmínkám. Když mi vyprávěl, jak v Guatemale v pralese chytal jedovaté hady, aby je mohl vyfotit, připadalo mi to strašné. Naštěstí vím, že je systematik, co si nejdřív všechno zjistí a až pak se do něčeho pustí.
O ČEM JE NOVÁ KNIHA
Je to osudový příběh, v němž velká láska bojuje s všedností. Síla každodenní banality je velká a dokáže rozmělnit i obrovský cit. I když si dobře vyberete partnera, vztah může ztroskotat na nečekaných konfliktech. To mě fascinuje. Zase platí, že píšu o tom, čeho se bojím. Vyprávím o manželství Jany a Martina, kteří se do sebe zamilovali tolik, že bez sebe zpočátku nedokázali být. S napětím jsem při psaní sledoval, jestli zvládnou čelit mnohaletému nánosu všedních problémů, strašně jsem jim fandil.
CO DALŠÍHO CHYSTÁM
Píšu komedii pro naše Studio DVA, premiéra bude na jaře. Práce mě stabilizuje, hodně mi pomáhá zahánět stesk po Hynkovi. Až ji dopíšu, vrhnu se na další knihu. Mám ji vymyšlenou. Stejně jako tu následující. V hlavě mám zácpu příběhů, které mi zaplňují pracovní kalendář do roku 2032.
KOMU VADIL MŮJ SMÍCH
Hanička Maciuchová z něj byla nervózní. Měli jsme se rádi, ale nejprve ke mně neměla velkou důvěru, když jsem ji režíroval. Žádala mě, jestli bych nemohl komunikovat nějak normálně. Až když po pár dnech zjistila, že nejsem tak debilní, jak je debilní můj smích, vzala ho.
(Hynek: Já se směju stejně a na gymplu mě chodili napomínat z vedlejších tříd, abych tím hýkáním nevyrušoval.)
Hynek Hartl nejen o tom, jak se mění v tátu
PROČ STUDUJU VE SKOTSKU
Protože v Evropě kvalitnější výuku mořské biologie asi nenajdete. Tahle univerzita se navíc hodně zaměřuje na výzkum. Je to škola s největší šancí působit jednou na těch nejprestižnějších vědeckých pracovištích. Těším se, že budu studovat s lidmi, kteří jsou podobně zapálení do vědy. Že už nebudu tak divný. (úsměv)
Hynek Hartl Hynek Hartl a jeho otec Patrik Hartl Cílevědomý mladík složil mezinárodní maturitu a vyrazil do světa. Od září studuje mořskou biologii na prestižní univerzitě ve skotském St Andrews, mezi jejíž absolventy patří nositelé Nobelových cen nebo princ William. Vedle angličtiny se domluví i francouzsky. Věnuje se četným aktivitám, s fotografiemi přírody bodoval v Czech Nature Photo. |
ČÍM PŘESNĚ CHCI BÝT
Ideálně bych chtěl mít tým vědců, s nimiž bychom zkoumali, co mě zrovna bude zajímat. Líbilo by se mi trávit třetinu až polovinu času v terénu, v extrémním prostředí. Jen ještě nemám jasno, jestli budu zkoumat třeba plankton, nebo spíš velryby. To se vytříbí. V tomhle oboru využiju své koníčky, potápění a fotografování divoké přírody.
JAK SE MĚNÍM V TÁTU
Byl jsem přesvědčený, že nebudu tak posedlý prací. Plánoval jsem si pohodovější život. Ale teď jsem od rána v laborce a najednou zjistím, že jsou čtyři odpoledne a já ještě nejedl.
(Patrik: Jsme významně jiní, ale oba stejní magoři. Hynek si už v sedmnácti domluvil roční stáž na Akademii věd. S člověkem, který má takový tah na bránu, se nežije lehce ani jemu samotnému. Já už to vím a Hynek se to dozví.)
KAM SE CHCI POTÁPĚT
Chci se dostat do hlubších vraků a jeskyní. Mám sedm potápěčských licencí včetně záchranářské. Ještě mi jich ale spousta chybí. Rád bych si na univerzitě postupně udělal takové jméno, že pod vodou vlezu i tam, kam nikdo jiný nechce.
KDY JSEM NA ZABITÍ
Aspoň jednou za dva měsíce jsem musel vyrazit do nějakého extrémního prostředí. Mluvím v minulém čase, protože na univerzitě to asi bude jinak. Táta by možná dodal, že jsem na zabití i kvůli bordelu v pokoji. To je snad jediné konfliktní pnutí mezi námi.
JÁ A TÁTOVA TVORBA
Beletrii nečtu. Musím se smát, když někdo nadhodí, že bych mohl psát knihy o své práci a být taky spisovatel. Upřímně, to bych sám sebe překvapil. Ale rád poslouchám tátovy audioknihy. A hry jsem viděl všechny.
PROČ SE ODMÍTL POTÁPĚT
Když se budeme bavit o malé hloubce, měl jsem za to, že potápění je klidná aktivita, která by mohla tátu bavit. Ale... ‚Jak jsi to řekl, tati?‘
(Patrik: Děsí mě představa, že ryby budou i za mnou a já o nich nebudu vědět.)
Lákal jsem ho i na řidičák na terénní motorku. Taky marně.
(Patrik: Pro mě je nepřijatelné věnovat čas přípravám na zkoušky a místo toho nepracovat.)
Tak spolu jen chodíme do restaurací nebo na badminton.
23. října 2025 |
