Ačkoli se o hereckých manželstvích říká leccos, to jejich je zalité sluncem. Navíc se nedávno svěřili s radostnou novinkou, že čekají miminko. „Krásně nám to klaplo a sedlo,“ prozrazuje herec.
„Kdybych dělal jenom herectví, neměl koně a nezávodil, netrénoval, byl bych možná taky takový ten poblázněný umělec,“ říká s humorem a nadsázkou. „Pravdou je, že by to se mnou možná měla o dost těžší. Ale tím, že žiju takový dvojitý život, vlastně schizofrenní, umím se od herectví oprostit a být normální kluk ze statku.“
Přesně proto se také zamiloval do Šárky. „Teď se nesmějí urazit její kolegyně napříč republikou, ona je jediná normální herečka v Česku. Nebere se příliš vážně,“ míní.
Stejně oceňuje, že má ráda statek, kde žije jeho rodina včetně bratra Martina, který je také herec a přezdívá se mu český Belmondo. Právě on přivedl Ondřeje k profesi, ale na rozdíl od něj chtěl Ondřej nejprve zkusit režii. Lákal jej fakt, že by mohl o deset let staršího bratra před kamerou vést.
„Ale na FAMU mi řekli, že hlásit se na režii v devatenácti je skutečně brzy,“ vzpomíná s úsměvem. V herectví se ale našel a už umí i dobře zpracovat trému. „Čím dál tím víc si opravdu užívám, když se premiéra blíží a zkoušení vrcholí. Když se blíží čas, kdy půjdeme před diváka, abychom mu ukázali, co jsme dva měsíce dělali,“ říká.
Stejně se těší také na závody, v koňském sedle tráví každou volnou chvíli. A jak říká, i když není profesionál, na herce jezdí velmi obstojně. Také proto byl schopný veškeré scény v seriálu O lidech a koních, který se nedávno objevil na obrazovkách, odjezdit sám.
Výzvou ale bylo startování v boxu. Sám se totiž věnuje parkuru a dostihy jsou úplně jiná disciplína. Přiznal, že tehdy v něm byla malá dušička. „Na koni už jsem se hodně dlouho nebál. Strach jde mimo mě, ale tady jsem ho pocítil. Ale abych si řekl, že jsem měl za sebe nechat jet dubléra, to zase ne. Herecké a jezdecké ego by mi to nedovolilo,“ prozradil.
Ostatně nebylo to poprvé, kdy své jezdecké dovednosti před kamerou zúročil. Na koni projeli společně s bratrem celou republiku v dokumentu Českem na koňském hřbetu, kterým i provázeli. Do sedla se vyšvihl také v pohádce Zakletá jeskyně. Právě pohádky jsou podle něj základní stavební kámen českého filmu. „Pohádka je velmi důležitá, protože se v ní dá skloubit filmové řemeslo s lidovou moudrostí a láska vyhrává,“ dodal.
Co se ještě dozvíte
Rozhovor vychází 7. října v Týdeníku Televize č. 42. |
10. května 2023 |




















