„Jiřinko, i když fyzicky nejsi, stejně tady s námi jsi!“ napsala Menzelová. „Milujeme tě navždycky! A taky vím, že bys byl hrdý, že pod tvým jménem Nadační fond Jiřího Menzela finančně přispívá umělcům. A navíc těm, které jsi měl rád. Oldovi Víznerovi, Zuzaně Fišárkové, Ivance Deváté, Rudolfu Jelínkovi,“ dodala.
Oldřich Vízner trpí podle Blesku Parkinsonovou chorobou a proto už nemůže natáčet ani hrát v divadle. Z jeho slavných rolí, které natočil, mu žádné peníze nejdou.
Vízner: Kdybych měl Arabelin prsten, leckoho bych změnil v havrana |
„Bohužel v Česku panuje klišé, že ten, na koho je vidět, disponuje nepřeberným množstvím finančních prostředků a žádnou pomoc tudíž nepotřebuje. Ale právě tady narážíme na velký rozdíl mezi postavením autora a výkonného umělce. Autor je ten, který pobírá za svoje autorská díla honoráře a tantiémy, ale výkonný umělec, co si neodpracuje, to nemá,“ vysvětluje Menzelová.
„Mnozí umělci žijí s vědomím, že pomoc potřebují, ale stydí se si o ni říct, protože je na ně veřejností právě takto nahlíženo. A lidé, kteří celý život přinášeli radost druhým, si přece zaslouží důstojnou péči. Taková samozřejmá podpora pro umělce funguje v řadě jiných zemí. Ale u nás jsme první,“ upozorňuje šéfka Nadačního fondu Jiřího Menzela.
Právě nemoc manžela ji přivedla na nápad nadaci založit. Ani oscarový režisér totiž nepobíral žádné velké peníze ze svých natočených filmů. Většinu jich totiž natočil ještě před revolucí a tehdy tantiémy nepobírali autoři, ale státní podnik Filmexport.
„Jirka byl vážně nemocný dva roky s námi doma. Potřeboval 24hodinovou péči. Dobře si pamatuji, jak bych bývala uvítala jakoukoliv pomoc, ale nebyl nikdo, kdo by Jirku býval podpořil. Oscarový režisér musí mít přece peněz dost… Tak jsem si jen vzpomněla, jak mi Jirka říkal, že za honorář za Oscara si koupil trabanta,“ vzpomíná Menzelová, která nadaci založila rok po jeho smrti.
Jiřinko, i když fyzicky nejsi, stejně tady s námi jsi! ♥️
Krásný narozeniny 8 a 6 zní dobře. Vím, že takhle by se ti to líbilo
A hlavně žádný bulení, ale radost ze života a legrace za každé okolnosti, přesně, jak jsi to měl rád! Milujeme tě navždycky!
A taky vím, že bys byl hrdý, že pod tvým jménem “Nadační fond Jiřího Menzela” finančně přispívá umělcům. A navíc těm, které jsi měl rád. Oldovi Víznerovi, Zuzaně Fišárkové, Ivance Deváté, Rudolfu Jelínkovi.
Možná se ptáte, proč pomoc zrovna umělcům…?
Bohužel v Česku panuje klišé, že ten, na koho je vidět, disponuje nepřeberným množstvím finančních prostředků a žádnou pomoc tudíž nepotřebuje. Ale právě tady narážíme na velký rozdíl mezi postavením autora a výkonného umělce. Autor je ten, který pobírá za svoje autorská díla honoráře a tantiémy, ale výkonný umělec, co si neodpracuje, to nemá. Tedy herci, odehrají film nebo divadlo a tím to končí. Režisér pobírá relativně nízké tantiémy plynoucí z kolektivní správy autorských práv. To samé zpěváci. Jednou z mála výjimek, jakkoliv po zásluze, byl Karel Gott. Nutno ještě zmínit, že před revolucí i ty nízké tantiémy pobíral za umělce Filmexport a Jirka natočil většinu filmů za minulého režimu.
Mnozí umělci žijí s vědomím, že pomoc potřebují, ale stydí se si o ni říct, protože je na ně veřejností právě takto nahlíženo. A lidé, kteří celý život přinášeli radost druhým, si přece zaslouží důstojnou péči. Taková samozřejmá podpora pro umělce funguje v řadě jiných zemí. Ale u nás jsme první.
Jirka byl vážně nemocný dva roky s námi doma. Potřeboval 24h péči. Dobře si pamatuji, jak bych bývala uvítala jakoukoliv pomoc, ale nebyl nikdo, kdo by Jirku býval podpořil. Oscarový režisér musí mít přece peněz dost… Tak jsem si jen vzpomněla, jak mi Jirka říkal, že za honorář za Oscara si koupil trabanta…
To mě vedlo k tomu, že jsem v roce 2021 založila NFJM, který pomáhá pečovat o umělce, kteří to potřebují. Rozbíháme se. Pomalu, ale jistě. A mě to moc těší♥️
Za velkou pomoc děkuji Jirkovo letité asistentce Míle Řádové @milkaradova Radce Martiníkové @radkamartinikova a Janě Zedníkové.
@nadacni_fond_j_menzela
#jirimenzel
