Vždycky měla ráda adrenalin, a teď si ho užívá plnými doušky, když se chce postarat o své nejbližší. Pár reality show v minulosti moderovala a v některých si i zasoutěžila. Zúčastnila se například mezinárodního klání Wipeout, díky němuž se dostala do Argentiny. „Šlo tam o překonávání různých překážek, plnění úkolů,“ vzpomíná moderátorka, herečka a influencerka Nikol Moravcová.
„Myslím, že Pepe Majeský chtěl českého diváka hlavně pobavit, tak vzal různé osobnosti a sestavil z nich československý tým. Byli jsme tam s Ondrou Brzobohatým, Marošem Kramárem, Bárou Munzarovou, ale ta zahraniční mužstva měla profesionální sportovce, boxery, takže jsme se tam totálně ztrapnili. Protože i když je Bára Munzarová dobrá sportovkyně, především je herečkou. A já s modelkou Bárou Kolářovou jsme taky nebyly po sportovní stránce nic extra,“ zavzpomínala. Nicméně zúčastnila se i soutěže Pevnost Boyard.
Adrenalin vždycky vyhledávala. Dokonce vlastní pilotní průkaz na paragliding. „Jenomže jsem kdysi spadla v Turecku ze srázu, tak jsem si od něj dala na chvíli pauzu. Nenabral mi padák. Byla jsem začátečník, takže mi můj učitel měl říct, že vítr není dost silný. Přitom začátečníci mají padák, který nabere každého. Dokonce se říká, že paragliding je sport pro líné, člověk chviličku běží, pak si sedne a jenom si užívá výhled. Ale už se tomu nevěnuji, i když mě můj fyzioterapeut přemlouvá, abych s nimi ještě někdy letěla. Od té doby co mám Violku, tak už adrenalinové sporty skoro nedělám. Kromě manželství, to je velký adrenalin,“ usmívá se.
Momentálně prochází těžkým obdobím. „Manžel i maminka mají po operaci páteře, což je zátěžová zkouška pro moji páteř. Naštěstí už jsou z nemocnice doma, ale zajišťuji nákupy, s maminkou chodím každý den na procházky... A Karol už je na tom taky mnohem líp. Ale jenom stojí nebo leží, nemůže sedět. Přitom zanedlouho odlétáme na Lanzarote na surfový retreat. Tak nevím, jak ten let zvládne,“ krčí rameny.
Lanzarote potřebuji jako balanc k hektickému životu v Praze, říká Moravcová![]() |
Zatímco Nikol začátkem září odcestovala na tři dny pracovně do Švédska, její dcera nastoupila do první třídy. „Naštěstí jsme jí vybrali skvělou školu, kde má úžasnou učitelku. A Karol tady měl rodiče, tak jsme to zvládli. Uvažovali jsme i nad soukromou jazykovou školou, ale ve finále jsme vybrali tu, co máme nejblíž domova. Děti tam chodí až na půl devátou, což opravdu oceňuji, protože po ránu má pro mě každá minuta cenu hodiny. A jsem strašně překvapená, jak se tam o děti dobře starají, jak jsou ti učitelé progresivní. Ve třídě je jich dvacet sedm, což je dost, ale Violce to jenom prospěje. Já jsem taky vyrostla v podobném ‚gangu‘ a jsem takhle skvělá,“ směje se.
Za úraz svého manžela může tak trochu sama. I když je na tom Karol fyzicky dobře, hraje hokej a surfuje, jeho páteř zátěž nevydržela. „Začalo to na wakeboardingu a pak jsem na koncertě chtěla, aby mě zvedl, a to ho asi dorazilo. Protože já nejsem žádná lehká váha,“ přiznává svůj podíl viny. „Kamarád zvedl svoji manželku, tak jsem to chtěla taky. Takže mu vyhřezla plotýnka, ale ošklivě do míchy. Čtvrtý den jsem mu musela zavolat sanitku.“
Kromě sportu se Karol, s nímž se Nikol poznala prostřednictvím seznamky, věnuje jejich společné firmě. Teď pořádají na Lanzarote, který je jejich druhým domovem, týdenní pobyt. „Máme tam trenéry, kteří učí lidi surfovat a jednu úžasnou jogínku pro zájemce o jógu. Karol fotí a točí, jedeme tam jako rodinka. Violka má pořád trochu atopický ekzém, tak je to i ze zdravotního hlediska pro ni dobré a naštěstí má podzimní prázdniny,“ vypráví Nikol, která sama taky propadla surfování. „Z oceánu mám ale obrovský respekt, bojím se ho.“
Navzdory nabitému programu zavítala na ochutnávku nového menu svojí oblíbené kavárny. „Jsme takoví letenští hipsteři, můj manžel tak i vypadá, úplný prototyp a kancelář máme po kavárnách. Já tu chodím moc ráda. Hlavně kvůli místní obsluze a zahradě. Začátkem léta v ní zraje rybíz, maliny, ostružiny... Je to velká přidaná hodnota tady v centru Prahy. Navíc je tu skvělý šéfkuchař, přijde mi, že máme podobné chutě,“ vypráví Nikol.
Český humor je hodně na hraně, ale mám to ráda, říká Nikol Moravcová![]() |
Svět už má v podstatě procestovaný a je ráda, že to stihla před porodem. „Chtěla bych se ale znovu podívala do Kalifornie a hlavně do Asie. Ale s dítětem jsou dlouhé lety hrozně náročné, navíc ten časový posun...,“ přemýšlí nahlas. Přesto by se dalšímu dítěti nebránila. Nejprve by si ale museli pořídit větší byt.
S Karolom jsou spolu už osm let a je za tím spousta úsilí. „Co slýchám v okolí nebo i vidím, protože hodně lidí se rozvádí, tak si říkám, co to stojí práce, aby manželství fungovalo. Je to běh na dlouhou trať, než se ti dva zharmonizují, a i potom je to o neustálém dělání kompromisů a komunikaci,“ vypráví. „Ale je pravda, že já jsem taková zrychlená, trošku ADHD a Karol taky, navíc je i umělec, výtvarně a hudebně nadaný, i když dělá IT. Takže když jde o výchovu naší dcery, musíme to hodně prokomunikovávat.“
I když by by to do ní málokdo řekl, přísnější je na dceru ona. „Violka je hodně po mně. Možná tím pádem vím trochu líp, jak s ní pracovat. Protože si pamatuji, jak to dělávala moje mamka se mnou. Ale doma je s ní víc manžel,“ vypráví. Společně se věnují agentuře Socky.cz. „Karol dělá kameramana, režiséra a píše scénáře k reklamám. A kvůli tomu se taky nejvíc hádáme, protože jsme oba kreativní bytosti.“
„Já mám pocit, že znám svoje sledující, protože už je tam mám nějakých jedenáct let, ale když na něj občas dám, tak zpětně vidím, že měl pravdu. A to je pak nejhorší, přijít za ním a ještě to uznat. Obdivuji všechny lidi, kteří spolu pracují a dokážou k tomu ještě vychovávat dítě, což je zase jiný ‚projekt‘. Je to o neustále komunikaci,“ uzavírá.

























