Rozhodl jste se osvěžit svůj vzhled za pomoci injekcí. O jaký zákrok jde?
Už se musím zase refreshnout. Bude mi sedmačtyřicet a já se nebráním „vytuňovačům“. Rozhodl jsem se, že se konečně zkusím popasovat s kruhy pod očima, protože s nimi bojuju už dlouho. Vadí mi to, protože lidi se mě často ptají, jestli jsem nemocný nebo po mejdanu. Živím se tím, že lezu lidem do obýváku, něco předvádím, hraju, přednáším nebo moderuju, tak přece jenom to k tomu patří vypadat co nejlíp. Kruhy pod očima prostě nevypadají zdravě. Mně to vadí hlavně z mentálního hlediska. Vím, že na mě není něco perfektního a potom ani ten výkon není takový, jako když je člověk naprosto spokojený s tím, jak vypadá, v jaké je kondici a jak se cítí.
Korektory jste zřejmě zkoušel a už nezabíraly, že?
Zkoušel jsem úplně všechno, co existuje. Co dneska budu podstupovat, je jediné rozumné řešení, které není zásadně invazivní a zároveň má nějaký výsledek. A korektory? Nejsem v tom tak zkušený, abych to dokázal udělat, aby nebylo vidět, že jsem namalovaný. Prostě není to úplně ono, když někdo vidí, že mám špatně zamalované kruhy pod očima. Není to důstojné a ani to hezky nevypadá.
Říká se taky, že kdo to jednou zkusí, pak už musí. Myslíte si, že budete mít tendenci přidávat další zákroky?
Nevím, jestli další zákroky, ale každopádně ta procedura, která mě čeká, se musí opakovat. Pokud bude mít ten žádoucí výsledek, jak já od toho čekám, tak pak samozřejmě.
Jak se popasujete s tím, když vás potká někdo podobně starý a řekne, že vás miloval v dobách vaší pěvecké kariéry ve smyslu: Já jsem vás měla ráda, když jsem byla malá?
Už to jsou většinou babičky, protože jsou mého věku, ale je to krásné. Zrovna dnes za mnou přišel ve fitku jeden starší chlapík a říkal: Ježišmarjá, vy mi někoho připomínáte. No tak samozřejmě, že to udělá radost.
Máte doma schované relikvie z té doby, z konce devadesátek?
To byla krásná doba. Já to mám tak, že jsem to někam dal, ať je to cédéčko, plakáty, nějaké pozvánky třeba z koncertů, které jsem si schoval, nebo nějaké fotky od fanynek, dárky. Někam jsem to založil a ono to tam doteď je. Ale občas, když uklízím, tak je najdu a je to krásná vzpomínka. Ono už je to dvacet pět let.
Z lásky je přátelství, informovala Vondráčková o rozchodu s Vojnarem |
Sebevědomí muže je, ať chceme nebo nechceme, hrozně křehká záležitost. Byť se píše nebo říká něco jiného. Myslíte, že vám pomůžou hyaluronové výplně pod očima? Ráno se probudíte, kouknete se do zrcadla, přijdete si i víc čerstvě v osobním životě a nakopne to sebevědomí? Třeba i v lásce.
V lásce nevím, ale každopádně v mém vnitřním klidu, že můžu dělat klidně práci, kterou dělám. Nebo nemusím myslet na to, jak vypadám. Pamatuji si, když jsem před deseti nebo jedenácti lety jako první chlap mého typu šel veřejně na liposukci, tak to bylo přesně z toho důvodu. Točil jsem tehdy seriál Vyprávěj, a když jsem viděl první záběry z klapky, tak jediné, co jsem řešil, bylo, že mám vanu. Potom jsem se už nesoustředil na to, jak hraju, ale na to, jestli správně zatahuju břicho.
A to je přesně i teď. Když jdu před lidi, tak mě nejvíc nezajímá, jaký tam podám výkon nebo jestli jsem na to perfektně připravený, ale jestli si nikdo nevšimne, že mám kruhy pod očima. To je přesně to, co nechceš. Vnitřní vyrovnanost se odráží potom hlavně v pracovní sféře, anebo v osobní. Nejdřív musíš být spokojený sám se sebou, že vypadáš tak, jak chceš vypadat, a že si nikdo nevšimne něčeho, co nechceš, aby viděli. Potom se můžeš v klidu soustředit na důležité věci.
Ptal jsem se z toho důvodu, že oči jsou okno do duše, takže se někdo zamiluje i láskou na první pohled.
Já mám partnerku, tak už nepotřebuju, aby se do mě někdo zamilovával. Zase na druhou stranu, když tě někdo má rád takového, jaký jsi i s těmi nedokonalostmi, tak asi to je ta pravá láska. Z takového třetího úhlu pohledu: Hele, mně bude sedmačtyřicet, co já bych ještě dělal za parádu?
14. září 2021 |
