Prý jste přesídlil od mikrofonu do role fotografa, co je na tom pravdy?
Je na tom hodně pravdy. V Playboyi zjistili, že když se mi nechce v neděli vařit a nemám co dělat, tak mi prostě zavolají a já si říkám, „jo, mám volno, tak jdu pro ně fotit.“
A fotíte erotické snímky...
Já si myslím, že ta krása a deviza Playboye i pro mě jako fotografa je v tom, že to nemusí být zásadně prvoplánová erotika, takže je super, že se vše dá krásně prodat a zakomponovat do fotek tak, že je to zčásti fashion a zčásti beauty glamour. Není to jen o tom „pojďme se tady vykozit a ukázat zadek“. Je tam estetická i umělecká stránka a to mě na tom baví.
Byl jste běžný konzument módy i porna, abyste dovedl najít ten pomyslný zlatý střed a pak podle toho fotit?
Přesně jste mě krásně definoval. Já jsem přesně ten pomyslný konzument a našel jsem ten střed! (smích)
Toužil jste v sedmnácti fotit ty holky, které si prohlížíte?
Nebudeme si lhát. Každý kluk o tom sní. Každý kluk, muž, dědek, všichni. Možná i ženy. Ale když k tomu přijdete a jste najednou v pozici toho pracujícího člověka, který fotí, vůbec tam není prostor na to nějakým způsobem řešit něčí křivky. I když samozřejmě ženy se mi líbí. Ale koukám na to profesionálně. A myslím, že je to oboustranné. I ta holka potřebuje podat výkon tak, aby ten výsledek byl na fotkách co nejlepší.
Československý rybníček je malý, ale dokázal jste si i tak, co jste chtěl?
Víte co, já si myslím, že těžko vlastně definovat to, co jsem chtěl, nebo co bych chtěl, protože cíle se u člověka mění. Jeden den si můžu říct, že by chtěl hrát na festivalu pro dvacet tisíc lidí. Pak se to povede a další den si řeknete, tak teď bych si chtěl na zahradě vykopat ředkev a dát si jablko a budu možná šťastnější. Ty misky vah toho, co je důležité v životě, se mění s věkem, zkušenostmi a tak dále.
Miro Šmajda je vitarián, zhubl 16 kilo za půl roku |
Co vás nyní v životě motivuje? Máte před sebou nějaké cíle?
Jsem hodně kreativní člověk. I proto jsem se vlastně vrhl na to focení. Miluji i tvorbu videí, natáčení a tak, tu vizuální sféru a cokoliv v umění. Focení, malování, tvorbu muziky. To je pro mě něco, kde se realizuji. Mým cílem je aktuálně v tom pokračovat a neřešit, jestli tento týden budu dělat muziku. Chci všechno dělat naplno. I kdybych hrál pro pět lidí nebo pro dvacet tisíc, když budu fotit projekt a budu ho dělat zadarmo, ale bude mít smysl, bude to třeba něco charitativního, nějaký hezký kalendář, který se pak prodá a někomu pomůže, nebo to bude zase nějaká hezká titulka pro Playboy, vše bude super. To mě naplňuje.
Miro Šmajda – Finále Česko-Slovenské SuperStar (2009)
V době vašeho účinkování v pěvecké reality show SuperStar byla zdůrazňována vaše vášeň a fanouškovství pro skupinu Europe. Trvá to? Nebo to byl Jon Bon Jovi?
Skupina Europe? Vyrostl jsem na rocku, metalu a samozřejmě na Europe, Bon Jovi a tak. Jsou to výborné kapely. Ale nedá se říct, že jen to. Já jsem v podstatě vždycky poslouchal všechno. Moc rád si třeba zapnu klasiku, miluji Antonína Dvořáka, miluji Vivaldiho, Paganiniho a tak dál. Ale myslím si, že v každé muzice si člověk dokáže něco najít, i když si zapnu třeba dobrej rap. Mám rád, když je to dobrá muzika, dobře udělaná.
Šmajda ze SuperStar havaroval cestou do Prahy, auto je na šrot |
Svěříte se nám na kameru, co považujete za svůj životní přešlap nebo nějaký error, co se vám stal?
Mně se těch errorů stává denně tak pět (smích), takže asi by si ostatní errory nezasloužily, abych jeden vypíchl.
Které momenty v životě vás posouvají dopředu?
Mě vždycky nejvíc motivovalo cestování. Miluji poznávání nových kultur. Ale nemyslím cestování jako turista, ale spíš jako cestovatel, jako vysloveně pankáč. Protože tak člověk regulérně pozná tu autenticitu těch míst, pozná kulturu, jídlo, zvyky a tak dál, což v resortech nepozná. To mě nikdy nelákalo. Tam je všechno umělina a je k nerozeznání, jestli jste v Egyptě, v Dubaji nebo v Thajsku. Ale když člověk přijde do divočiny i v té nejvyspělejší končině, tak tam může poznat opravdu autenticitu. To mě vždycky hodně motivovalo a vždycky jsem přišel na různé kreativní nápady tam, kde bych to vůbec nečekal.
Pak člověku hrozí, že se zamiluje, když to tam pozná. Stalo se vám to?
Nejvíce mi ukradly srdce Laos a Barma. Ty asi ano.
