Stačily tři roky a hudební skupina Mirai poskládaná frontmanem Mirai Navrátilem v roce 2014 přebírala Českého slavíka v kategorii Objev roku. A následovaly další ceny, songy jako „Pojď, zapomenem“ nebo „Když nemůžeš, tak přidej“ se staly jedněmi z nejposlouchanějších písniček v českých rádiích. „Za pět let bychom rádi měli koncert v O2 areně. Je to sice zatím jen sen, ale bez těch to nejde,“ řekl v rozhovoru pro týdeník 5plus2 Mirai Navrátil, jehož maminka pochází z Japonska a otec z Frýdku-Místku.
Na podzim jste s kapelou vypustili do světa nové album s názvem Arigató, které od debutové desky Konnichiwa dělí dva roky. Co se za tu dobu v životě kapely změnilo?
Myslím si, že od té doby šla kapela nahoru. Hodně koncertujeme a musím zaklepat, že na naše koncerty chodí dost lidí. Jinak je asi všechno stejné.
Po obrovském úspěchu hitu „Když nemůžeš, tak přidej“ jste přiznal, že máte lehkou obavu, aby se z písně nestalo do budoucna břemeno. Jak to vidíte dnes?
Jestli si to správně pamatuji, tak potom jsme vydali „Pojď, zapomenem“, což byla podle IFPI (Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu, pozn. red.) nejhranější písnička u nás, i když jenom chvilku. Pak následovala „Chci tančit“, která má dnes už přes deset milionů zhlédnutí, a jestli se nepletu, tak i písnička Anděl má přes deset milionů.
To vás asi trochu uklidnilo před obavou, aby se z vás nestala kapela jednoho hitu...
Vše, co jsme od té doby vydali, mělo úspěch, takže jsme na dobré vlně. Asi je to zatím náš největší hit, ale nijak mě to neděsí. Nejspíš bych mluvil jinak, kdyby potom už nic jiného pořádného nepřišlo. To se, myslím, neděje, a teď jsme navíc přišli s novou deskou, která je v některých ohledech velmi odvážná. „Když nemůžeš, tak přidej“ mám jako písničku stále rád, žádná alergie na ni zatím neprobíhá.
Nová deska Arigató se od vašeho debutového alba už na první poslech hodně liší především v tom, že je o poznání vážnější.
Jsou na ní i veselé písničky, ale celkově není tak rozjuchaná, to je pravda. Jsou na ní i melancholičtější věci o vážnějších tématech, což mě baví. Jsem rád, že neděláme pořád stejné songy. Nevím, jestli ti, kteří si ujížděli na „Když nemůžeš, tak přidej“ a podobně pozitivní muzice se silně motivačním přesahem, najdou na téhle desce to, co hledají.
Zároveň si ale nemyslím, že by nové album bylo nějak depresivní, nebo by písně na něm vyvozovaly negativní závěry. Zkrátka jen řešíme jiná témata – mezi nimi i ztroskotané lásky, což zřejmě vychází i z mého rozpadu vztahu po deseti letech. I to se tam určitě otisklo. Ale znovu musím zdůraznit, že je tam spousta pozitivních písní, a to i extrémně, třeba YAHODA.
Když jsme spolu dělali rozhovor před dvěma lety, měl jste zrovna čerstvé zážitky z návštěvy Japonska, kde žije rodina vaší maminky a kam se pravidelně vracíte. Vypravil jste se tam od té doby?
Letos jsem tam byl únoru v rámci cesty kolem světa. Měli jsme tam ale jenom mezipřistání asi na deset hodin v Ósace. Za tu dobu jsem si stihl dát asi pět hlavních jídel. Chtěl jsem si to užít co nejvíc, protože jsem věděl, že budu v Japonsku nejdřív zase až za dva roky. Takže jsme s kamarádem snědli, co jsme mohli. Do letadla jsme pak nastoupili úplně přecpaní a bylo to super, protože šlo o nízkonákladový let bez jídla. Vůbec, ale vůbec nám to nevadilo. Čili poslední návštěva Japonska dokonale odpovídala tomu, co od této země očekávám. Foodporn. Pecka!
Mirai Navrátil■ Narodil se 11. srpna 1992 ve Frýdku-Místku. ■ Šťastným číslem je pro něj jedenáctka, proto je takový vždycky i počet skladeb na desce. |
Ve spojitosti s tím mě napadá jeden váš starší výrok o Japonsku, kdy jste řekl, že Japonci mají lepší jídlo, ale zato Češi mají lepší holky. Zaprvé by mě zajímalo, co je špatného na českém jídle, a za druhé, co je špatného na japonských děvčatech?
Vůbec jsem tím nechtěl říct, že české jídlo je špatné. Jenom z mého subjektivního pohledu není lepší než to japonské. Není tak pestré, jeho variant není tolik a určitě není tak úplně zdravé. A co se týče holek, tak bych řekl, že četnost krásných holek je v Česku rozhodně vyšší než v Japonsku. No pak jsou tady záležitosti určitých parametrů. Nerad bych do toho moc zabrušoval, ale přijde mi, že Japonky vůbec nemají prsa. Teď nemluvím o svých preferencích, jenom mě to napadlo jako první.
Vraťme se raději k muzice. Před časem jste se nechal slyšet, že v roce 2024 plánujete koncert v O2 areně. To je poměrně dlouhodobý plán na mladou kapelu. Běžně uvažujete takhle dopředu?
Je to sice až za pět let a člověk neví, co bude za půl roku, ale stanovili jsme si nějaké postupné cíle. V roce 2021 bychom chtěli udělat na jaře nějaký větší koncert pravděpodobně v hlavním městě, potom uvidíme, jak to půjde. O2 arena je zatím v kategorii sen, ale bez těch to nejde.
VIDEO: Mirai - HOMETOWN:
26. listopadu 2017 |
