Jak to máte s fanynkami? Kolem vás se jich točí hodně.
Na to se mě pořád všichni ptají. Já ale odpovídám stále stejně. Jsem ve vztahu se všemi svými pracemi. V soukromí jsem single. Možná že to teď v roce 2019 bude jinak, ale práce je pro mě číslo jedna.
Měl jste někdy tak vážný vztah, že byste dal své slečně nějaký drahý šperk? Nemyslím tím ani tak zásnubní...
Abych řekl pravdu, nikdy jsem ještě nikomu drahý šperk nedal. My si doma na nic takového ani nepotrpíme, ale nejspíš je pravda, že to ženu vždy potěší. Já sám nosím jediný šperk. Takové ty vojenské známky, kde je vyryto jméno mé kapely Perutě. Ten mám neustále na krku.
A co nějaká růže z poutě. Vystřelil jsi?
To určitě ano. A dokonce jsem si vzpomněl, že jsem vlastně dal šperk jedné dívce právě na pouti. Nebyl drahý, byl to plastový prstýnek. Byl to nejcennější šperk té slečny a tehdy to zafungovalo. Pak se jí prstýnek bohužel rozlomil, a mezi námi to šlo z kopce. Za mě šperk neznamená, že to musí být zlato, stříbro nebo nějaký drahý kov. Dnes se hodně dělají takové ty provázky, dřevěné korálky, nebo kameny, které vám nosí energii a štěstí. Dělají se ručně, hezky se skládají a může to mít i nějakou přidanou hodnotu.
Dostal jste vy sám nějaký pěkný dárek, který vám utkvěl v paměti?
Každé Vánoce, svátky i narozeniny jsem vždy dostával vláčky. Jeden dokonce uměl kouřit z komína, druhý dělal nějaké zvuky, takže čím víc věcí to umělo, tím lépe to u mě fungovalo. Později jsem miloval divadýlko. Radost mi tedy dělaly nové kulisy a loutky. I teď v dospělosti občas dostanu nějakou loutku, která mě potěší. V posledních letech si nejvíce přeji, aby byli lidi kolem mě spokojení, zdraví. Když se slyším, je to šílené, protože jako dítě jsem říkal, že to určitě nikdy neřeknu, a je to tady.
Je po novém roce, kdy si lidi dávají předsevzetí. Co vy?
Dal jsem si předsevzetí, že začnu cvičit a chci to dodržet. Nechci, aby mi zase při představení praskly kalhoty, jako při hraní v muzikálu Popelka a Jago. O Vánocích jsem se rozhodně nehlídal, protože miluji cukroví, bramborový salát a řízky. Takže brzo zase snad budu ve formě.
To pak člověk musí vyměnit šatník, aby se do něčeho vešel.
Jojo, to je pravda. Mě zrovna móda baví. Myslím si, že to není o penězích či o značkách. Stačí být kreativní a svůj. Pro mě je hodně důležité, abych se cítil pohodlně. V poslední době hodně nosím manšestráky. Takové ty, co jsem nosil ve školce. Jinak mám rád pletené svetry. Ty od babičky byly vždycky nejlepší.
Vy milujete ponožky. Kolik jich máte?
Strašně, strašně moc. Hodně jich dostávám od fanynek a ani jsem je všechny ještě neměl na sobě. Ale jak se říká, ponožek a trenýrek není nikdy dost, takže za takovéto dárky jsem vděčný.
Když řeknu Tři oříšky pro Popelku. Co se vám vybaví?
Nádherná pohádka. Moje srdcová záležitost je ta černobílá Popelka s Evou Hruškovou. S láskou se podívám i na tu s Libuškou Šafránkovou, kterou si nenechám nikdy na Vánoce ujít. Navíc jsem šťastný, že mám možnost hrát v muzikále Filipa Renče Tři oříšky pro Popelku. Hrajeme i dvě představení denně, je to nádherné a mě se tím splnil sen zahrát si prince v pohádce.
10. ledna 2019 |
