Jsme v zahradě dětského psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice Motol. Proč je podle vás důležité z vaší pozice, která může ovlivnit řadu teenagerů a mladých lidí, mluvit o psychickém zdraví?
Proč je to důležité? Aby si každý uvědomil, že je normální nemít se i dobře. Protože speciálně, jak říkáš, pro mladou generaci je to velmi zavádějící. Většinu dne scrollují na sociálních sítích, kde negativ moc nevidí.
Já se snažím věci vidět vždycky pozitivně. Je to hodně o tom přístupu, ale myslím si, že právě děcka a nejenom ony, tlačí to, co jsme si na sebe sami ušili. A to je ta realita, která je jiná, je virtuální, úplně se neshoduje s tím, co je tady a teď. Proto je to důležité. Určitě pro ně.
Dominik Roubínek a Milan Peroutka
Jak pracovat s „démony“ v hlavě, kteří nás ovlivňují a předepisují nejčernější scénáře? Kolikrát, když ještě nejdeme s barvou ven?
Jak s tím pracovat... každý má určitě svoje věci, které mu dělají dobře. Kdybych to zevšeobecnil, podle mě nejdůležitější je vrátit se ke svým kořenům. A sice: když jsme malí, chodíme na tanečky, zpívání, keramiky, malování, všechny tyhle tvůrčí věci, které ideálně jsou ještě v kolektivu. Čili je neprožíváš jenom skrze aplikaci a displej. To je taky velmi důležitá věc, tvořivost.
Mám výhodu, protože moje práce je stále tvořivá. Já v podstatě terapie jedu trošku neustále. Podle mě tohle je důležité. Pak samozřejmě pohyb, to je prokázané. Endorfiny, serotonin, všechny tyhle věci ti to vyplaví. To ti určitě taky pomůže. Spánek pravidelný. A mít někoho, s kým se máte rádi, to je taky docela dobrá věc.
V českém showbyznysu všichni dělají, jak se mají strašně rádi, všichni jsou pozitivní. Ale jak najít realitu? Jak vyfiltrovat ty skutečné přátele?
Záleží, co od nich chceš. Já mám rád dobré vztahy, rád potkávám lidi a vždycky říkám, že mi to klidně stačí jenom tam nahoře, že nemusím zkoumat, co je pod tím. Záleží, jaká máš od toho člověka očekávání. To, že se hezky pozdravíš v showbyznysu, jak říkáš, to mně docela stačí. Nemusím vědět, co o mně pak kolega řekne za zády. Pro mě je důležité, že se na mě usměje a že já mám svědomí čisté.
Teď jsem někde četl, že když o někom mluvíš negativně, takzvaně pomlouváš, drbeš, což je mimochodem nějak prokázané, že to nejvíc stmeluje kolektiv. Tahle aktivita. Ale často si myslím, že si tím ve výsledku stejně škodíš ty. A hlavně vždycky říkám, že to vypovídá spíš o tobě než o tom člověku. To jsou moje dvě terapeutické mantry, které si vždycky říkám, že to není můj problém a to mi stačí. Český showbyznys fajn, pojďme se všichni pozdravit, vždyť co? To je stejné jako v práci s kolegy. Nemusíte každého mít nejvíc v srdci, ale stačí, když máte korektní vztahy.
Milan Peroutka a Dominik Peroutka
V létě máte výročí veselky. Říká se, že o vztah se musí pečovat jako o květinu, aby nezvadla. Jak je to ve vašem případě?
O všechno se musí pečovat jako o květinku, i o kamarádství. Teď jsem to zrovna psal kamarádovi, že musí kytičku zalévat. Byli jsme na narozeninové párty a nějak se na to vyprdnul, tak jsem ho poučil. Ale my o to pečujeme neustále. Teď konkrétně strávíme naše výročí v Japonsku. To bude skvělé a určitě inspirativní. Já jsem tam nikdy nebyl, o to víc se na to těším. My si rádi povídáme a jsme spolu stále rádi, zatím jsme ještě nějaké větší krize, vlastně ani žádné krize řešit nemuseli. Ale pečovat určitě ano. O všechno se musí pečovat, to určitě.
Zamrzí vás, že propásnete filmový svátek ve Varech?
(smích) Víš, že ani ne? Ano, v minulých letech, nebo ten poslední rok určitě byl hodně vyhrocený. Ale v tom smyslu, že jsem tam opravdu byl na hodně akcích. Až moc možná. Já jsem to doteďka ani nesdílel, představ si, ty moje outfity na Instagramu. Napadlo mě, že když tam letos kvůli Japonsku nebudu, aspoň konečně nasdílím svoje modely. Dám tam možná i ten inside komentář, co si o nich myslím já sám. Na to se moc těším, jak si zavzpomínám na vlečku a podobně. Možná se tam nakonec přece jenom ukážu. Mám rád šestku a letos to bude 60. ročník.
