Modeling v 60. a 70. letech měl k dnešní podobě velmi daleko. „Za nás neexistovalo slovo manekýna, říkalo se nám demonstrátorka zboží. To je hrozný, co? A ve smlouvě jsem měla napsáno, že jsem technická pracovnice,“ vzpomíná. „Když jsem se rozvedla, musela jsem být nějak zaměstnaná, tak jsem měla v občance napsáno, že jsem uklízečka, ale tu jsem nedělala,“ popisuje.
„Postavení modelek nebylo nic moc, já jsem se s tím nikde nechlubila. Říkala jsem, že vařím knedlíky u Rozvařilů. Já jsem se za to styděla. V té době každá manekýna byla brána jako lehké děvče,“ vysvětluje.
Její profesní dráha přitom nabrala směr díky náhodnému setkání na dovolené. „Vyčíhnul si mě na Máchově jezeře fotograf Milan Šára, když mi bylo sedmnáct. Oslovil mě, představil se mým rodičům a zeptal se, jestli mě může fotit. Pak mě přesvědčil, že bych měla vyzkoušet konkurz do UBOKU. Tak jsem šla, vyhrála a odjela do Ruska.“
Tam dokonce zaskakovala za ženu, která se později stala ikonou světového bulváru. „Zaskakovala jsem za Ivanu Zelníčkovou (Trumpovou), která se provdala a odešla do Rakouska. Ona byla šikovná. Došla hodně daleko,“ říká Karasová.
Objevila Herzigovou i Krainovou, sama nahradila Trumpovou. Modelka Karasová slaví |
Modelek tehdy nebylo mnoho a jejich možnosti byly omezené. „Kosmetika nebyla, byl maurský krém, ten udělal krásnou barvu. Na řasy jsme používaly krém na boty. Pak nám z Německa vozili umělé řasy, paruky. Rtěnky také moc nebyly. Musely jsme být přírodně krásné,“ zdůrazňuje zásadní rozdíl oproti dnešku.
Modeling nebyl ani královsky placený. „Platy byly směšné, ale vydělala jsem si víc, než kdybych dělala sekretářku. Za model jsme měly jedenáct korun, když to byl komplet, tak sedmnáct korun. Za plavky bylo víc, ale ty jsem nepředváděla, protože jsem do nich neměla nahoře patřičné míry. Za přehlídku jsme měli takových 100–120 korun. A když bylo MDŽ, vydělaly jsme dost peněz, protože jsme za den stihly 3–4 přehlídky,“ vypočítává.
Milada Karasová a její první módní fotografie. „Oslovil mě fotograf Milan Šára,“ vzpomíná manekýnka. „Šel se představit mým rodičům. Seznámil mě i se svojí ženou, aby to snad nevypadalo, že má se mnou jiné úmysly. Až poté jsme spolu začali fotit reklamy a módu.“
Svět modelingu byl úzce propojen se světem hudby, zábavy i podniků, kde se točil velký počet mužů „od peněz“. „Nadbíhali nám muzikanti, taxikáři, zelináři. Tam, kde byly peníze.“ Konkrétně jí nadbíhal sám Božský Kája, ale nebylo mu to nic platné. „Karel Gott byl roztomilej. Vůbec mě nezajímal, byl takový kuře. Byl roztomilej, přišel do šatny, chtěl vyprávět vtipy. Ale pozor, ke stáru zkrásněl a byl kus chlapa. Když umřel, tak byl hezkej chlap,“ říká Karasová.
