Kariéru začínala ještě po boku Vlasty Buriana. Poté několik dekád účinkovala v pěti až deseti filmech ročně. A pak? Pak už nic. V šedesáti letech dala herectví sbohem a čas začala konečně věnovat tomu, po čem toužila celý život. Využila změny společenských poměrů a svobodně se vydala do světa. Její kroky mířily zejména do Finska, které se stalo jejím druhým domovem. Jen ta životní láska se ne a ne objevit.
Zatímco v divadle se jí před každým představením nepříjemně svíral žaludek, před kamerou byla ve svém živlu.
