„Pořád mám problémy s pamětí, s pozorností, mám málo energie, jsem takový ospalý, takže ten život moc neřídím, život řídí mě,“ řekl Viewegh.
„Přestal jsem běhat, začal jsem jíst, protože se jídlem uklidňuji, a ztloustl jsem. Teď musím začít chodit, abych nejprve zhubl, pak teprve začít běhat, protože jinak by to má kolena neunesla,“ popsal. Stále bere antidepresiva, jež ho zbavila panických stavů. Hezké chvíle zažívá jen při psaní.
Knihy od VieweghaMezi nejprodávanější knihy patří Můj život po životě, Andělé všedního dne a Biomanželka. |
Brzy vydá další knihu povídek, které dle jeho slov nebudou uplakané, jak by čtenáři mohli čekat. „Jsem si sám protivný tím, jak si pořád stěžuji na tu nemoc, takže jsem se snažil v povídkách vyhnout tomu tématu,“ říká spisovatel.
Není spokojený ani s tím, jak funguje doma. „Rodina trpí. To je jedna z mých výčitek. Dřív jsem byl trošku lepší otec a trošku lepší manžel. Jezdili jsme na dovolené, organizoval jsem náš program na víkend a teď nedělám skoro nic.“
Do kin jde v březnu film podle jeho knihy s názvem Vybíjená (více čtěte zde). Zatímco sám byl na gymnáziu oblíbený, teď by svůj život přirovnal spíš k postavě ošklivky Hujerové, která ve filmu říká větu, že je vybitá na léta dopředu. „Teď jsem klasicky vybitý a stojím za čárou, zatímco ostatní hrají. Ale musím bojovat, mám dvě malé děti, nesmím to vzdát,“ řekl Viewegh.
7. října 2014 |
