Přišel jste po svých a fit. Tudíž jste seriál mezi koňmi přestál bez následků?
Teď už to je dobré, ale po celodenním natáčení v koňském sedle, kdy nebyl čas na kondiční jízdy, jsem nemohl pořádně chodit asi čtrnáct dní. I když jsem jízdu na koni začátkem devadesátek jako několikanásobný pohádkový princ ovládal, svaly odvykly. Bolelo to strašně a nečekal jsem to.
Říká se, že nejhorší je točit se zvířaty a dětmi. Vy takové předsudky nemáte?
Nemám. Sám jsem začínal jako dětský herec a chudáci dospělí to se mnou museli taky vydržet, takže jsem tolerantní. A se zvířaty na place si nevybavím žádnou nepříjemnou zkušenost, mám zvířata moc rád. Doma máme králíčka, ale ten je holčiček, tudíž zodpovědnost je většinou na nich. Hraní se zvířaty a dětmi má jiné úskalí. Obzvlášť na jevišti divák uhranutě sleduje výhradně tu kuriozitu, zvíře nebo dítě, a dospělý herec se může přetrhnout a divák ho nevidí, neslyší.
Lidsky je mi líto chlapů, kteří sedí v hledišti, takže pokud to jenom trošku jde, v průběhu představení nějak oznamuju průběžné výsledky fotbalových zápasů.
