Setkáváme se na Česko-Slovenském plese, který se dá nazvat plesem sezony. Budete více tančit, nebo pozorovat?
Já se vždycky hodně těším. Je to taková moje tradice a trošku tím uctívám svoji československou krev a původ. Myslím si, že se budu nejdřív hodně bavit, hodně dívat, inspirovat se módou, pak budu jíst, pak poslouchat a tak zhruba kolem té jedenácté, dvanácté budu hodně tančit a hodně se bavit. Ale to já doufám, že už tady nebudete. (smích)
Vy jste si tady udělala dámskou jízdu s Michaelou Badinkovou. V čem je to lepší, než jít s mužem?
Ne všechny partnery plesání baví. Dámy ano, dámy se rády hezky oblečou, nalíčí, připraví se na tu událost, pak si ji hezky užijí. Takže my si hodláme ten večer velmi kvalitně a naplno užít s Míšou.
Co dnes máte za outfit?
Já miluju tuhle otázku. Obzvlášť v tento ples a tento ročník, protože já si ušila šaty sama. Outfit is by me! Já jsem si letos řekla, že vezmu tu výzvu, když se říká: ‚Od koho máte šaty?‘ Tak jsem sama sobě řekla: ‚Pojď s tím něco udělat, abys mohla říct od sebe.‘ Takže šaty mám od sebe, ale od krku nahoru je to práce úžasné vizážistky Martinky Kottové, která pracuje s naprosto přírodní kosmetikou. Já jsem důkazem toho, že i ta příroda na té další přírodě, která už tedy je trošku zchátralá, drží, vypadá hezky a pomáhá jí. Dalo by se říct, že ten obličej je pod heslem: ‚Příroda pomáhá přírodě.‘
Točit pro děti není nic podřadného, i když si to spousta kolegů myslí, říká Maurerová |
Herečky často vymýšlí, jak zastavit stárnutí. Taky byste ráda zůstala mladá?
Já myslím, že každý. Ale nejdu nějak násilně nebo urputně proti tomu. Učím se s tím žít a učím se nabídnout i něco jiného než jenom svůj outdoor, takže se snažím pracovat i na tom indooru, a to je někdy daleko těžší práce než jenom ten venek zušlechťovat.
Určitě je těžké mít s lidmi čisté vztahy. Jak na tom pracujete?
Pracuju. Moje otevřenost, někdy až zbrklost, je pověstná, takže já pracuju na tom, že některé názory si nejdřív promyslím a zanalyzuju, než je řeknu. To je základní předpoklad toho mít dobré vztahy. Nedusit věci v sobě, to znamená nefungovat jako Papinův hrnec, ale upouštět postupně. Je to zdravé a očistné.
Michaela Badinková říkala, že se spíš než před kamerami vyřádí v divadle. Jak to máte vy?
Já se vyřádím kdekoliv. Já miluju lidi, takže samozřejmě bezprostřední kontakt nebo reakce v divadle je příjemná, ale pak mám ráda i ty reakce diváků na některé věci, které se dějí před kamerou. Mnohdy mě baví daleko víc ten proces, než výsledek. Když točím s dobrou partou, tak je to pro mě větší zážitek, než potom koukat na nějaký díl seriálu.
Michaela Maurerová a Šárka Krausová v seriálu Zlatá labuť (2024)
Co dělá s vaším egem, když vám lichotí mužští diváci?
Se starým egem to dělá, že mu je dobře a že ho tak trošku vyzdvihujeme a lechtáme. Je to příjemné. Mrzí mě, že to spousta mých kolegů nepřizná, ale většina z nás dělá tuhle práci právě proto, že bažíme po uznání, že nám někdo řekne: ‚Hele, jsi dobrej! Líbilo se mi to‘ a že nás poznávají lidi, že si připadáme důležití.
Měla jste někdy v partnerském vztahu problém s tím, že vám bylo vyčteno: ‚Ty se moc líbíš?‘
Vůbec ne. Nechci říct, že by vyloženě moje práce a moje profese byla překážkou, ale spíš by kvitovali s povděkem, kdybych dělala něco jiného. Nemají rádi pozornost. Tedy můj současný partner rozhodně ne. Ani moje děti nemají rády v tomhle věku už pozornost, která je upřená na maminku a nevím, jestli to jejich přání, abych byla normální, směřují na moje psychické zdraví anebo na to, abych dělala nějakou jinou, běžnější profesi.
A jak to partnerovi a dětem kompenzujete?
Myslím, že sebou. Já s nimi chci trávit hodně času, chci se jim věnovat, myslím na ně. Moc ráda cestuju a čím jsem starší, tím víc mizím od lidí do lesů. Myslím, že takový hiking v Rakousku v Alpách je něco, co to vykompenzuje i mně i jim.
