Princezna Jasněnka a švec Jíra, který má křídla, patří k nejznámějším pohádkovým postavám. Pamatujete si po těch letech ještě něco z natáčení?
Jan: Jasněnka to při natáčení neměla lehké.
Michaela: Byla jsem dost pobitá a pořezaná, ale bavilo mě to až na jednu scénu s Helenou Růžičkovou, kdy jsem od ní dostala střevíčkem přes pusu. Pamatuješ, jak jsme běželi z té jeskyně?
Jan: Sluneční paní se rozhodla zničit doupě zla a zaměřila se na místo, kde jsme právě s Jasněnkou byli v takové sluji. Měli jsme vyběhnout a zachránit se. Kluci od ohýnků, tedy pyrotechnici, nám vysvětlili, že budeme utíkat na kameru, zatímco to za námi vybuchne. Měli tam dvě velké piksly toluenu.
Michaela: A takové ty doutnáky svázané po kusech dohromady.
Jan: Jeden pyrotechnik byl v jeskyňce s námi a říkal, že se nemáme bát.
Michaela: Ale já se bála a ty jsi mě pořád uklidňoval, neboj, to bude dobrý.
No to bylo čóro móro. Babička pláče, děda pláče, já ležím na dlaždičkách. No do prdele! Jenže já už tehdy věděl, že není jiná cesta, než se takhle naučit fungovat.
