David Šesták o maskách i Rodenovi
DÍKY KOMU JSEM MASKÉR
Rodiče si kdysi otevřeli kosmetický salon a mamka říkala, že bych tam mohl dělat vizážistu. Moje první reakce byla zamítavá, ale protože mě bavilo malování, nakonec jsem si kurz líčení udělal. Později jsem začal i s bodypaintingem a dostal se k maskám. Fashion make-up dělám už jen občas. Třeba teď v Římě při focení jednoho kalendáře.
David Šesták Špičkový maskér, kterého si často vybírají i zahraniční filmové a seriálové produkce. Za televizní sérii Marie Terezie byl nominován na Českého lva. Jeho umění mohli diváci vidět i při soutěži Tvoje tvář má známý hlas. Od maskéřiny si občas odskočí k práci vizážisty. Je uznávaným odborníkem na bodypainting – malování na lidské tělo. |
CO ZKOUŠÍM NA SOBĚ
(Petra hbitě: Už několikrát se stalo, že přišel a já se ptala, proboha, co jsi dělal? A z Davida vypadne, že testuje modřinu.)
Nebo třeba jizvy, které lepím na předloktí a zapomenu na ně. Na ségře jsem zkoušel i make-upy.
(Petra: No, při trénování kontur rtů jsem se od něj dozvěděla, že mám divně křivou pusu. A když začal s maskéřinou, přinesl mi jednou štrúdl a vedle leželo uříznuté ucho.)
JAKÉ MASKY JSOU NEJTĚŽŠÍ
Když se dělá tlustší obličej nebo když se zestaršuje. Na první pohled by nemělo být vidět, že herec má masku. Jde taky o to, k čemu slouží. Někomu drží na obličeji perfektně a někdo má třeba akční roli. Herečce, která hrála Marii Terezii, vydržela i šestnáct hodin, ale při natáčení převážně seděla.
CO MUSÍ UMĚT MASKÉR
Je to několik specializací. Od modelování, výroby forem až po samotný make-up. Často na projektu děláme s více kolegy a každý má na starosti jinou část. Například pro dánského herce Madse Mikkelsena jsem vytvářel zranění po bičování a kolegyně dělala kompletní make-up a vlasy. Ale obecně je potřeba pořád se učit novým věcem.
NÁŠ VZTAH S PETROU
Máme se rádi, ale nejsme sourozenci, co by bez sebe nemohli být a pořád si volali. Je mezi námi věkový rozdíl, takže jsme nikdy neměli ani společné kamarády. Já se v jednadvaceti odstěhoval a k rodičům jen chodil na návštěvy. Jsme i dost rozdílní, každý máme jiné zájmy.
(Petra: Divím se, že ze mě nezešílel, když mě jako malou musel hlídat. Byla jsem hysterka závislá na mamince.)
KOMU JSEM PRÝ PODOBNÝ
Asi už od dvaceti slýchám, že vypadám jako Karel Roden. Co je paradoxní a trochu vtipné, když jsme stáli vedle sebe, neřekl to nikdo. Takže to možná nebude tak horké.
JAK NEJRADĚJI TRÁVÍM VOLNO
S muzikou, mám dvě kapely. S jednou hrajeme hlavně po hospodách repertoár od Vlacha po Bacha, jak se říká. Druhá je teď upozaděná, protože můj šestapadesátiletý spoluhráč se rozhodl pro denní studium na FAMU, takže to je pořád: „Jé, teď nemůžu, mám zase zkouškový.“ Naše duo hrající blues rock má tedy převážně pauzu.
Petra Šestáková o módě i Japonsku
CO MÁME SPOLEČNÉ
Náš děda z máminy strany byl zdatný malíř, takže patrně po něm jsme zdědili jistý talent, což vycítila mamka. Víc ho bůh nadělil Davidovi. Jeho práce už je v podstatě sochařina říznutá chemickou továrnou. A taky ani jeden nemáme rodinu. Já brzy pochopila, že mým posláním není rodit děti, ale věnovat se ostatním a zvedat jim sebevědomí.
Petra Šestáková Bez nadsázky můžeme říct, že líčila snad každou známou osobnost u nás. Hlavně při focení do časopisů. Před lety založila Make-up studio Šestá krása, kde pořádá zážitkové kurzy líčení. Jako osobní stylistka asistuje klientům při nákupech nebo jim pomáhá s vytříděním šatníku. Napsala knihy o líčení, detoxu šatníku a jako spoluautorka průvodce pro dospívající dívky. |
JAKOU CTÍME TRADICI
Snažíme se s Davidem a taťkou dodržovat společné nedělní obědy, i když ne vždycky to vyjde. S Davidem jsme se dřív dost vídali při práci, ale teď už jí příliš společné není.
JÁ A SEBELÁSKA
S postupujícím věkem a... ano, přiznejme si, nevyhnutelnými hormonálními změnami se snažím zpomalovat a víc se věnovat sama sobě. Dopřávám si masáže, chodím na fyzioterapii, cvičím pilates nebo tančím salsu. A daleko víc než dřív mě zajímá strava.
KDO MI PODLOMIL KOLENA
Tomáš Berdych. Líčila jsem snad všechny naše tenisty a tenistky, ale tohle bylo výjimečné. V prezidentském apartmá v Hiltonu jsme fotili charitativní projekt. Ležel v posteli jen v džínách a na mě šly mrákoty.
PROČ NESNÁŠÍM DŽÍNY
Byly historicky vytvořené jako montérky. U chlapů je beru, i když by to měly být leda poctivé levisky obšité koňakovou nití. Na ženě nemají co dělat. Nebo když vidím oversize saka s náramenicemi metr od těla či mladé v černém a vytahaném oblečení... Žena má dbát na siluetu. Když potkám hezky oblečenou ženu, neváhám jí to říct nebo zvednout palec. Často se diví, ale pak se usmějí a já vím, že jsem jim zlepšila den.
MOJE LÁSKA K JAPONSKU
Když jsem se tam byla v roce 2018 podívat, ubytovali mě na hoře Kója ve starém chrámu. Zmocnil se mě neskutečně silný pocit, že jsem doma. A vrcholem všeho bylo setkání s bílou liškou, která vyběhla z keřů. Říká se, že když si pohlédnete do očí, jste požehnaní. Ten zážitek mě rozbrečel.
JAK DLOUHO SE LÍČÍM
Deset minut. Ne, spíš sedm. Nenalíčená vyjdu málokdy. Velkým pomocníkem jsou brýle. K tomu výrazná rtěnka a pak už stačí jen řasenka, tváře a jde se.
KOLIK MÁM ZBYTEČNOSTÍ
Narážíte na moje poradenství ohledně obsahu šatníků? Pak můžu říct, že nejsem kovářova kobyla, co chodí bosa. Šatů mám desítky, ale všechny nosím. Za den jsem schopná se i třikrát převléknout. U mě žádné zbytečnosti nenajdete. Umět nechat oblečení odejít je důležitá věc.
