V posledních letech se daleko častěji objevujete v rolích postav, jimž sama láskyplně říkáte „čůzy“. Po rolích ve filmu Úsvit nebo v seriálu Vytoč mého agenta se takovou zdá být i Běla, snacha ústředního manželského páru nové série Voyo Mozaika. Vítáte tento typ postav?
Pro mě je důležité se neopakovat. To bych nerada. Chci objevovat nová místa, kde jsem ještě nebyla, nové možnosti mě samé. Ono je totiž velice snadné sklouznout k tomu, že člověk používá nějaká schémata, o kterých ví, že mu jdou, a cítí se v nich bezpečně. Čůza koneckonců byla i moje postava Marie v Dukle. O málokterém člověku se dá říct, že je jednoznačně dobrý, nebo špatný. A to je právě to, co mě na hraní zdánlivě záporných postav baví nejvíc, hledat tyhle jemné povahové valéry, pochopit, proč jednají právě tak, jak jednají, a zprostředkovat to divákovi. To mě těší a inspiruje a to jsou pro mě důležitá měřítka u konkrétních rolí. Takže ty postavy, které jste jmenovala, jsou všechny trochu čůzy, ale každá má úplně jiný příběh.
Ve spojitosti se Sýrií cítím hlavně obrovskou bolest, protože to, co bylo na ní krásné, dostalo světovým děním posledních let strašně na frak. A obávám se, že co jsem na tamní společnosti měla nejradši, už dneska budu těžko hledat.
