„Nechtěla jsem si připustit, že by ještě mohla vzniknout nějaká válka. Vadí mi na tom ta arogance, ta drzost. Je to něco strašného. U televize to prožívám tak, že z toho snad hubnu. Těžce to snáším… Nebudu mít šťastné osmdesátiny, protože to bude v tu dobu ještě určitě trvat,“ pronesla zpěvačka před ztichlým sálem. „Říkám si, panebože, já se snad nedožiju konce těch lidí, co se provinili.“
Většina Noci s legendou, jak se talkshow s Martou Kubišovou jmenuje, ale nebyla tak pochmurná. Zpěvačka vyprávěla s okouzlující bezprostředností jednu historku ze života za druhou. „Jsem ještě z narkózy blbá, těžko si vzpomínám,“ omlouvala se, když si občas nemohla vybavit nějaký detail. Letos v létě totiž skončila kvůli perforaci střeva v nemocnici na operačním sále.
Nepovažuje se za hvězdu, nebere se přehnaně vážně a když hovoří, tak stylem co na srdci, to na jazyku. S herečkou Ivou Janžurovou zavzpomínala na svůj „celoživotní zlej sen“. V roce 1968 totiž předávala před budovou ÚV KSČ tehdejšímu tajemníkovi Alexandru Dubčekovi svůj talisman pro štěstí. Andělíček v krabičce nebyl, vypadl jí v autě a roztomilé faux pas zvěčnily přítomné kamery.
Dalšímu z hostů, velmistrovi etikety Ladislavu Špačkovi, udělala malé kázání o tom, jak by se podle její maminky mělo správně manipulovat s vidličkou. „Ještě se mám hodně co učit,“ reagoval uznale Špaček a rozesmál obecenstvo.
Kardiolog Petr Neužil, který o zpěvačku pečoval po jejím infarktu v roce 2015, například prozradil, že od 21 let kouřila dvacítku cigaret denně. Po srdeční příhodě šla podle lékaře do sebe a z bojovnice proti komunismu se stala i bojovnice proti klasickým cigaretám, když přešla na ty elektronické, které někdy bývají označovány za „zdravější“ alternativu.
Šaty pro maškaru
Během dvouhodinového povídání vzpomínala Marta Kubišová také třeba na to, že už jako dvouletá holčička milovala zvířata. Když ji tehdy ve zvěřinci u cirkusu posadili na velkého slona, nebála se ho, naopak ho oslovovala slonečku malej.
V roce 1962 na úplném startu své pěvecké dráhy na konkurzu v Pardubicích prý urazila pozdějšího slavného skladatele Bobana Ondráčka. „Seděl tam nějaký člověk za pianem, já jsem mu řekla, dovolíte, já si to zahraju sama. Tak jsem ho odtamtud vymetla, ale on mi to neměl za zlý,“ řekla s tím, že když pak zazpívala, konkurz pro ostatní natupírované slečny, které ještě čekaly na chodbě, skončil.
Záběry ze Zlatého slavíka z roku 1967 spatřily světlo světa až v roce 2016.
Začátkem roku 1967 měla převzít prvního zlatého Slavíka a tak samozřejmě řešila, co si obleče. V módním salónu jí připravili šaty. Když je uviděla, omdlela. „Říkala jsem si, to teda budu dobrá maškara. Růžové saténové šaty a na kolenou velká mašle,“ líčila. „A co jste nakonec měla na sobě,“ zajímalo moderátorku. „No, ty růžový šaty,“ rozchechtala sál Kubišová.
Moderátorka večera Lucie Křížková, která zaskakovala za nemocného kolegu Václava Koptu, to místy neměla snadné. „Zatímco se napijete, tak já se ještě vrátím k tomu videu…,“ řekla v jednu chvíli zpěvačce. „Já se nenapiju, jenom smočím rty. Taky se napite,“ reagovala bezelstně moravským výrazem Kubišová a všechny přítomné rozesmála.
S moderátorkou probíraly i narození zpěvaččiny vymodlené dcery Kateřiny. „Viděla jsem fotky, jak jste prala pleny v potoce,“ připomněla Křížková. „To nebyl potok, to byla Sázava,“ opravila ji vlídně Kubišová, což opět pobavilo publikum.
„Chtělo by to malou Modlitbičku...“
„Do vyhnanství jsem šla dobrovolně. Všichni říkali: Když uznáte režim, když tohle podepíšete, tak do týdne zpíváte. Ale já jsem to tak nechtěla. Vůbec by mě to netěšilo,“ vypráví zpěvačka, které zbabělí soudruzi nikdy do očí neřekli, že dostala zákaz. Nechali jí to prý vzkázat po kolegovi Václavu Neckářovi.
V roce 1971 byl nucen opustit Pragokoncert, posléze odešel i z Pražského kulturního střediska (PKS) a se skupinou Bacily našel útočiště na severu Čech. „Vašek byl malinko sebevražedněji naladěnej. Říkal, že je v Ústí a že si tam může pozvat do koncertu, koho chce. Říkala jsem mu: No, ty jsi sebevrah, zakážou tě,“ vzpomínala Kubišová, která v té době lepila sáčky, pak montovala hračky a následně nastoupila jako písařka do podniku Výstavba sídlišť.
Marta Kubišová vystoupila v Den lidských práv 10. prosince 1989 na manifestaci na Václavském náměstí.
Na konci prosince 1976 podepsala Chartu 77. Na podzim dalšího roku se stala jednou z jejích mluvčích. Říká, že emigrovat nikdy nechtěla. Z toho, že nesmí zpívat, se nijak nehroutila. „Musíte se něčím živit. Mě to bavilo. Když jsem ve Výstavbě sídlišť dostala větší odměny, tak jsem si mohla koupit toho nejdražšího psa, co byl u nás k dostání,“ řekla.
Začátkem listopadu 1989 oslavila 47. narozeniny. Tehdy netušila, že pád režimu je na dohled. O tři týdny později stála na balkonu Melantrichu na Václavském náměstí a její jméno skandovaly statisíce lidí. „Jirka Černý mě tam vystrčil, jen mi vdechnul do ucha: Chtělo by to malou Modlitbičku. Dvacet let jsem ji takhle veřejně nezpívala. V tu chvíli jsem vůbec nevěděla, co si mám počít. Fakt jsem na to nebyla připravená,“ přiznala.
Vrátila se na dráhu zpěvačky a Modlitbu pro Martu zpívala ještě mnohokrát. „Modlitbou jsem koncerty většinou končila,“ říká. „A co jste cítila, když jste ji zpívala?“ zeptala se moderátorka. „Že už je konec,“ odpověděla Kubišová a i tato konverzace ve čtvrtek večer rozburácela sál.
 „Jsem přesvědčená, že všeho do času. Teď už mi nezbývá, než dopsat knihu.“ „Jak jste daleko?“ „No, blízko,“ odpovídá Marta Kubišová a následuje další salva smíchu. „Jen jsem začala psát, tak začal covid. Jakákoliv nemoc, to mě přitáhne k obrazovce.“ |
Před pěti lety, na svoje 75. narozeniny, dala v Českých Budějovicích zpívání sbohem. Pak sice ještě příležitostně vystoupila, ale je na ní vidět, jak je ráda, že se už zpěvem živit nemusí. Třeba i kvůli tomu, že ji při delším stání na pódiu bolí kolena.
„Jedná vzácná žena mi řekla: Jen si nemyslete, že až půjdete do důchodu, že to bude nějaký lého. Já jsem zjistila, že jsem vlastně furt v permanenci. Když nezvoní novinář, tak zvoní někdo, že se mu ztratil pes a jak to má udělat, aby ho našel. Furt něco. Já si oddychnu asi až pod kytkama,“ dodává Kubišová. Na závěr večera se rozezněly tóny slavné Modlitby a zpěvačka neodolá. Kousek písně si zazpívala s obecenstvem, které tleskalo vestoje.
Podzimní turné Noc s legendou bude pokračovat 15. října v Nymburku, 22. října vystoupí Marta Kubišová v rodných Českých Budějovicích a 29. října zakončí svou narozeninovou tour v Kladně.
