Marto, vy uvádíte na trh knihu s názvem „Udrž ksicht“. Co si pod tím má nezúčastněný představit?
Je to moje druhá kniha s tímto názvem, tentokrát nese podtitul „Rychlovky“ a prostě jde o to, že ve chvíli, kdy se věnuješ sebepéči každý den alespoň pár minut, tak to má obrovský pozitivní efekt. Je jedno, jestli se bavíme o obličeji nebo o těle nebo o duši. Rychlovky vlastně mají otevřít dveře všem těm, kteří mají pocit, že na to ten čas nemají.
Všichni si řeknou: „Ok, obličejová jóga, ale jak moc ti pomohl k vypnuté tváři ten ponytail (utažený culík, který pomáhá vytáhnout obličej – pozn. red.)?“
(smích) Tak samozřejmě, to jsou tríčky, které všichni dobře známe. Nicméně já si myslím, že jsem chodící důkaz toho, že to funguje. Nemohla bych to dělat ve chvíli, kdy by můj obličej nesl známky nějaké přílišné devastace, a zároveň nejsem úplně fanynka nějakých invazivních metod. Stejně tak jako udržujeme svoje tělo, tak můžeme udržovat svůj obličej. Ty svaly jsou úplně stejné, ať už jde o zadek nebo o tváře.
Jenom pro pořádek, dlužno říci divákům, že před kamerou máme maminku. Chce to sebedisciplínu, a tvrdou, aby člověk vypadal skutečně v kondici, jak na těle, tak v obličeji?
No jéje, maminku dvou dětí. Já říkám, že posledních sedm a půl roku nespím, tím pádem ta energie na to nezbývá. Vlastně když ráno vstanete, tak se chcete zachránit a ne věnovat čas tomu, že jdete cvičit nebo se jdete starat o to, aby vám náhodou nepadal obličej, ale to je právě o tom, že když si najdete ta časová okna, těch pár minut ráno, když děláte snídani, tak můžete prostě u toho vaření kaše dělat dřepy.
Masáž obličeje si uděláte za pár minut, když si nanášíte krém, už tam ty ruce jsou, už je tam ten produkt, tak toho prostě využijte. To, že chodíte ven, tak tomu dát trošičku víc energie. Když se mi narodila moje první dcera, tak ona doma přes den nespala, buď jen v nosítku nebo v kočárku. Proč bych s tím nosítkem chodila po obýváku, když se můžu procházet po lese? Takže hledat. Ano, je to o velké sebedisciplíně, ale taky o kreativitě.
Lidé už neumějí být sami, stále používají rušítka, míní herečka Dřímal Ondráčková |
Co tedy jsou ty konkrétní rychlovky v knize?
To bychom tady byli dlouho, to by vůbec nebyla rychlovka. Jde tam o nějaké denní rituály. Abyste třeba měli opravdu rychlé, svižné, dobré ráno, je potřeba se na něho připravit večer, aby to ráno šlapalo a aby tam najednou vznikl ten prostor. Vlastně uděláte přípravu, než jdete spát. To je podle mě jeden z největších mateřských a životních hacků.
Jsou tam tipy, jak zvládat cestování, jak vypadat dobře, i když strávíte x hodin v letadle a potom vystoupíte a nejste zalité lymfou a fungujete, i když máte brutální jet lag. Jakým způsobem se ráno postarat o obličej, co je důležité. Zase práce s lymfou, abyste nebyli zavodnění, aby nebyl zavodněný obličej. Rychlá masáž, kterou máte hotovou za pět minut, ale přitom má úžasný liftingový efekt. A pak samozřejmě takové hacky, jako jednou za čas se svěřit do rukou odborníkům, zajít si na skvělou, kvalitní masáž nebo k vlasovému mágovi, jakým je Michal Zapomněl, který to všechno, tu domácí péči vlastně ještě povýší.
Stýská se vám po ranní televizi Nova?
Upřímná nebo společensky přijatelná odpověď?
Upřímná, jen upřímná.
Ne. (smích) Byť jsem teď docela často hostem Snídaně s Novou, po té práci jako takové se mi určitě nestýská. Dala mi strašně moc, poznala jsem díky ní obrovskou spoustu fantastických lidí. Nicméně si nedokážu už ten režim představit. Nedokážu si představit vstávání v takovouhle hodinu a zároveň fungovat a opravdu tak jet každý den.
Další věc je, že si myslím, že je na čase, aby moje moderátorská éra skončila. Já jsem poprvé jako moderátorka před kamerou stála v osmi letech, když jsem uváděla dětský pořad Klubíčko v Ostravě. Tam jsem si vyzkoušela i první přímé přenosy a mě moderování celý život nějakým způsobem potkává, baví mě. Nicméně moje profese je teď rozdělená mezi Udrž ksicht a divadlo. Je mi tak velice dobře a veškerý čas, který jsem tím získala, věnuju svojí rodině, která je pro mě nejdůležitější.
