Co vám na mužích nejvíce imponuje?
Jako první se jim koukám do očí, pak na ruce a na boty. Když někdo přijde v sandálech a má podkolenky, tak rychle říkám, že už musím jít. (smích)
To je spíše takový český zvyk, to asi při cestách do zahraničí nevídáte.
Je to tak.
Vždy jste mívala vášeň pro Itálii a pro Italy. Co se vám na nich tolik líbí?
Líbí se mi, že jsou takoví zrychlení a nic pro ně není problém. A jsou velmi laskaví, když vás zvou. Prostě se ne přímo předvádějí, to je ošklivě řečeno. Ale chtějí vám zkrátka udělat radost, takže všechno, o co si jen řeknete, tak to hned máte. A také ten jejich zpěv, to je krása.
Milovala jste vždy, když se vám někdo dvořil a předcházel si vás? I s dárky?
Bez těch pěkných dárků, to aby to nebylo dobré, že! (smích)
Za co nejvíce utrácíte?
To je pro mě velmi těžká otázka. Hodně jsem kdysi utrácela za šperky, jako máte například vy. Ten prsten je krásný. To je medúza? Versace.
Marcela Holanová a její syn Karel Šíp mladší (2014)
Je známo, že jste také vášnivou řidičkou, takže jste jistě utrácela i za auta.
Ano, auta mě bavila a baví, to je pravda. Jsem ráda, že jste se mě zeptal, protože to je opravdu senzační. Miluji auta.
Marcela Holanová: Žena málokdy lituje vztahu, ze kterého vzešlo dítě |
Měla jste někdy problémy s rychlostí? Stavěla vás policie?
S rychlostí ne. Ale jela jsem po dálnici v prostředním pruhu, jeli za mnou policisté a já říkala, že to určitě není na mě. Kamarádka mě přemlouvala, ať okamžitě zastavím u pumpy. Tak jsem zastavila, oni vylezli a řekli mi: „Víte, že jste jela v prostředním pruhu?“ A já na to: „No a co? Vždyť jedu pomalu.“
„No, to je hezké, ale tam nemáte co dělat, když jedete pomalu.“ A já: „Když telefonuji, tak přece nepojedu rychle.“ To už je zarazilo a říkám: „Já už vím, nemám přilepenou známku. Ale já jí mám tady pro vás schovanou. Nalepím jí, až si umyji okno.“ A oni mi řekli: „Prosím vás, jeďte!“. (smích)
Nakonec tedy ani nevadilo, že jste telefonovala?
Nevadilo, ne. Nic.
K tomu se celkem hodí úryvek z vaší písně „Netelefonuj už.“
To by se tedy hodil!
Vaše písně Ráno i Cesty lásek jsou původně italské skladby. To abyste si přinesla trochu té italské vášně do češtiny?
Ano. S tím přišel Miloš Skalka, že bych tyto písničky měla natočit v češtině, že to je přesně pro mě. Poslechla jsem si to a řekla jsem si, že to je dobrý. Karel Šíp k tomu napsal senzační text, takže mi to padalo z té italštiny do češtiny úplně krásně. On tohle opravdu uměl. Byl to fakt senzační textař.
Marcela Holanová a Karel Gott
Ale manžel ne.
Manžel taky. Ale to víte, to je po dvaceti letech všude stejné. To se pak nějaká chybička vloudila, nějaká mlaďounká. To jsem nesla blbě. Ale nemůžete tomu bránit, nemůžete nic dělat. Tam je prostě na prvním místě to mládí.
RODINA POD LUPOU: Hlavně, že není bavič ani zpěvák, říká Holanová o synovi |
Bylo pro vás depresivní a naštvalo vás, že se to vlastně seběhlo v době, kdy jste byla na prahu padesátky?
Ano. Stalo se to, když mi bylo padesát. Poslal mi tehdy padesát růží.
Co pro vás v životě znamená láska? Když nebudeme pohlížet na tuto zkušenost.
Láska je krásná, když je upřímná a víte, že vás ten člověk má opravdu rád. To je, myslím si, jen párkrát za život.
Jaké životní motto charakterizuje Marcelu Holanovou?
Motto? Je-li to možné, pořád pracovat, pracovat, pracovat. Když jsem byla doma po výměně kyčle a nemohla vystupovat, nebyl to úplně problém, že chvíli neuvidím lidi, protože mě to dost bolelo. Ale po čase jsem si uvědomila, že bych už zase opravdu moc chtěla zpívat.
11. října 2013 |
