V jakých chvílích býváte šťastný?
A vy?
Když se doma jakžtakž drží láska. Když odevzdám v práci článek, se kterým jsem spokojený...
Ano, je to velmi podobné. Ve vašem případě článek, v mém případě deska. Anebo mimořádně vydařený koncert, ačkoli kdosi chytrý řekl, že není nic staršího než včerejší úspěch a po koncertě víte, že na druhý den může všechno dopadnout úplně jinak.
Vaším největším štěstím je tedy nová deska?
Ne. Na prvním místě jsou moje děti, což už jsou dnes v jednom případě dospělý chlapec, ve druhém téměř dospělá dívka. Mám za sebou největší prohru minulého tisíciletí, totiž rozvod s jejich spoluautorkou, a proto bylo celkem reálné očekávat, že se mé vztahy s dětmi pocuchají. Ale nic takového se nestalo, a to je součástí té velké radosti.
Co přesně si pod slovem radost představujete? Jak ten pocit vypadá?
Když si radost uvědomím, tak mě rozehřeje do té míry, že jsem schopný dělat věci, které mě v opačném stadiu nenapadnou. Ve chvílích radosti chodím do města mezi lidi, nebojím se zajít do obchodů... Když mám horší období, dělám to minimálně.
Kdy byla největší radost a legrace s vašimi dětmi?
Bohužel asi v období, které jsem sám sobě odstřelil; když měly takové dva nebo čtyři roky, začaly chodit, klást první otázky. Tehdy jsme se rozcházeli se ženou a není možné, abych si to někdy odpustil, protože já jsem milovník dětí; fascinují mě jejich reakce zbavené všech křečí, které máme my dospělí.
Čím vás potomci baví teď, na prahu dospělosti?
Tím, že už jsou z nich mí partneři. Chystám se do práce, mám nepříjemný pocit, cítím trému a syn mi řekne: Držím palce, zvládneš to. Najednou si uvědomím, že jsou to věty, které mi kdysi říkala moje máma. Potom strašně dlouho nikdo a teď on. Můj syn.
Čtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES
Chce mít ještě jedno dítě? Umí vlastně napsat veselou píseň? Proč dnes žije jako asketa? A čeho si nejvíc váží na své partnerce? Čtete velký rozhovor s Richardem Müllerem ve čtvrtečním MAGAZÍNU DNES.
