Dříve bývalo taky běžné, že si herci natáčení užívali. „Točilo se třeba u moře, tak tam člověk odjel na čtrnáct dní, šest dní pracoval a pak měl ‚havaj‘. Ale tohle už opravdu neexistuje. To pěkné, co můžete během práce prožít, je kontakt s lidmi. Naposledy jsem zažil skvělou partu na natáčení Vyšehradu, ale tady byla taky,“ říká idol 80. let, který se do dívčích srdcí zapsal filmy Kamarád do deště, Láska z pasáže či Vítr v kapse.
Dnes je z něj dvojnásobný otec, podruhé ženatý. A právě jeho současná manželka Lucia V. Kršáková, výrobní ředitelka Primy, společně s Lenkou Hornovou, ředitelkou obsahu, jsou autorkami námětu minisérie, jež vychází ze skutečného života. Lenčin exmanžel, kardiochirurg Milan Horn se zapsal do světové statistiky rekordem - přímou masáží srdce v otevřeném hrudníku, která trvala 80 minut a zachránil tak život pobodané ženě.
„Dílčí věci jsem znal, protože se opírají o skutečné události, a jak to bylo celé poskládané dohromady, mě moc bavilo,“ hodnotí Vaculík scénáře. „Ten příběh vypráví o společenském sešupu jednoho člověka. O Hartovi, který byl zvyklý rozhodovat a všichni ho poslouchali, protože věděli, že je ve svém oboru špička. Najednou se ale dostane do situace, že ať řekne cokoliv, je to úplně jedno. Nikdo mu nenaslouchá,“ prozrazuje.
Díky tomuto příběhu se dostal Vaculík jak na operační sál, tak do věznice. V nemocnici na něj dohlížel přímo Milan Horn, aby všechny výkony spojené s operací srdce probíhaly co nejreálněji.
„Ten sál mi nevadil, ani krev, nic…. Ale ony s tím souvisí určité úkony, které ti doktoři provádějí dvacet, třicet, čtyřicet let a vůbec nad nimi nepřemýšlí. Jenomže vy tam přijdete, začnete si mýt ruce a oni vyděšeně vytřeští oči, co to děláte. Protože to má vypadat úplně jinak. Pak si obléknete plášť a slyšíte: ‚Ježíš, jak sis to zapnul?‘ Potom si navlékáte rukavice, vezmete do ruky skalpel…. To všechno jsou věci, které chirurgům přijdou úplně normální. Vám taky přijdou normální, ale když je uděláte, zjistíte, že je to špatně. Takže tam byli lidé, kteří nás na to upozornili,“ vzpomíná Vaculík.
Flirtovat se strýcem Lukášem Vaculíkem? Bylo to zvláštní, říká Šárka Krausová![]() |
Hlavní operace probíhala na figuríně s otevřeným hrudníkem, do níž bylo vložené vepřové srdce. To se ovšem podařilo Lukáši Vaculíkovi a Jiřímu Havelkovi, který hraje jeho kolegu, hned na začátku tak nešťastně rozříznout, že ho musel kardiochirurg Horn sešívat! A ještě se přitom Havelka zranil. „Byla tam jejich krev, pak ta umělá...“ vzpomínají sestry Jitka a Kateřina Bártů, které napsaly scénáře k minisérii. S hlavní rolí si myslely od začátku na Vaculíka. Jitka se pak ujala režie, zatímco Kateřina produkce.
Ani pankrácké vězení nevyvolalo ve Vaculíkovi tíseň. „S odsouzenými jsme do styku nepřišli, ale procházeli jsme velmi přísnou kontrolou. Museli jsme odložit i telefony. Pak ovšem bylo vtipné, když někdo ze štábu prohlásil, že si potřebuje zavolat a kolega mu podal svůj mobil, který u sebe vůbec neměl mít. V tu chvíli jsme všichni vytřeštili oči,“ přiznává Vaculík.
Když šli přes vězeňský dvůr, do nějž ústila okna jednotlivých cel, dočkali se i hlasitých pokřiků od vězňů. „Některým kolegyním hodně stouplo sebevědomí,“ směje se Vaculík. „Pro jiné to byl problém. Protože ty pokřiky nebyly jen obdivné, šlo i o různé návrhy.“
Kdysi volávali i na Vaculíka. „Když šel v televizi seriál Třetí patro, ozývalo se: ‚Hele, Brázdič!‘,“ vzpomíná herec. Teď jej spíš zastaví, požádají o autogram nebo o společnou fotku.
I když je Vaculíkovi postava Harta nejen profesně na hony vzdálená, přece jen do ní promítl i sám sebe. „Vždycky tam kus sebe necháte. Myslím, že to ani jinak nejde. Proto dochází k tomu, že herci, kteří hodně točí, už nemají kde brát, aby byli pokaždé jiní. Pak se stává, že o vás řeknou, že jste pořád stejný, že přecházíte jenom z role do role, ale že je to pořád totéž. Ale já naštěstí tolik netočím,“ uzavírá Vaculík.























