Ve své poslední knížce nabádá malé čtenáře k výpravě do vymyšleného městečka. Ve Cvokáčově je všechno ještě víc jinak než v pověstném Kocourkově a v Lukášově ulici tam žije mimo jiné i sám bavič a spisovatel.
V knihách děti oslovujete, dáváte jim otázky, vyzýváte k interakci. Nebyl by z vás skvělý učitel?
Popravdě mě to nikdy nenapadlo. Obecně nechci nikoho poučovat a něco kázat. Tomu se dost bráním, i proto, že to kolem nás dělá kdekdo. Píšu hlavně kvůli sobě. Ačkoliv jsem dospělý a zodpovědný dost, mám rád svět dětství a dospívání a snažím se v něm mentálně pořád alespoň jednou nohou udržovat. Naštěstí si díky své profesi můžu dovolit v něm být. Hravost, vymýšlení, nechat rozletět fantazii – to je ve mně odmala. A jsem rád, když mohu druhé pobavit.
Nemám rád debaty o humoru. Podle mého se vůbec dnes o spoustě věcí zbytečně mluví. Mě baví žít život a konat, ale už nemusím to, co dělám, nikde vysvětlovat a analyzovat.
