Setkáváme se na křtu profesora Koláře a jeho knihy Labyrint bolesti. Je pro vás horší bolest psychická, nebo fyzická?
To se těžko řekne. Samozřejmě když je nějaké zranění, je to spíše o bolesti fyzické, ale i ta psychická tam může hrát nějakým způsobem roli.
Jak moc se dá vlastní tělo obelhat. Dokážete bolest psychicky potlačit?
Když se člověk snaží bolest potlačit, tak se může stát, že to pak bude ještě horší. Není úplně dobré ji v sobě potlačovat a nedávat tomu pozornost. Samozřejmě když je důležitý závod, ve kterém člověk chce opravdu uspět, tak bolest musí nějakým způsobem hodit za hlavu a dát do toho všechno. Ale v tréninku není dobré to potlačovat.
Pomáhá k lepšímu sportovnímu výkonu nejdříve ventilovat všechny emoce? S čistou myslí se všechno dělá lépe.
Určitě. Když v tom emoce nejsou a člověk se cítí zdravý, tak se všechno dělá líp.
Je pro vás důležité předávat to nadšení a možná i závislost na sportu generačně dál?
Rozhodně. Je důležité motivovat lidi k tomu, aby sportovali, aby se hýbali. Když nějaký úspěšný sportovec motivuje lidi ke sportu, tak to má velkou váhu a já se samozřejmě budu snažit vždycky dělat maximum pro to, abych byl inspirací. Ať už to jsou děti, dospívající nebo dospělí lidé. Myslím, že sport je velmi důležitý pro všechny a nedokážu si bez něj představit život.
Krpálek o dětech: Syn miluje rybaření a hokej, dcera mě zkouší gymnastikou![]() |
Jak ale nenápadně a nenásilně motivovat děti ke sportu?
Je to těžší a těžší, protože lákadel mají opravdu hodně. Ale když člověk někam jede, vybojuje medaili, vrátí se a ukáže ji dětem, tak to je velká motivace. Samozřejmě to není jenom o sportovních výkonech, ale i o tom, aby jim člověk ukázal nějakou cestu, jak se mají chovat, aby viděly úctu, respekt, pokoru vůči ostatním. To je samozřejmě další věc, která je velmi důležitá.
Vy si musíte udržovat určitou hmotnost. Jak to funguje u vás doma? Existují potraviny, které nesmí vůbec k vám do lednice?
Měl jsem období, kdy jsem měl zákaz nějakých potravin, ale teď jsem v té nejtěžší váhové kategorii, tak si občas dopřávám, ať je to cokoliv. Samozřejmě když mám před důležitým závodem, tak se snažím stravovat trošičku rozumněji. Ale tím, že jsem v té nejtěžší váhové kategorii, tak si mohu dopřávat jinak, než tomu bylo dřív.
Závidí vám doma, že můžete sníst všechno, co chcete?
Nejenom doma. Když jezdíme po turnajích, mám tam kolegy, kteří bohužel musí hubnout do svých váhových kategorií. Myslím, že ti mi závidí nejvíc, když mají těsně před závody a já se můžu odebrat na večeři a oni bohužel ne.
Co máte nejradši na talíři od maminky a co nejradši od manželky?
To se těžko řekne. Já mám rád cokoliv. Nevím, jestli je nějaké jídlo, které bych nesnědl. Samozřejmě mám nějaká jídla, která jsou oblíbenější. Když přijedu na Vysočinu za maminkou, tak si rád dám bramborový salát s řízkem nebo knedlo vepřo zelo a podobně. A doma furt mám něco dobrého, takže si užívám každé jídlo. Jsem gurmán a rád jím.