„Poslední rok a půl už si knihy fyzicky nepořizujeme, protože jich máme tři plné knihovny ve dvou nemovitostech. Já měl svého času obsesi, sbíral jsem různé edice. Teď si kupujeme spíš elektronické knihy, občas i nějakou audioknihu,“ vypráví Lukáš Hejlík.
Že by byl také sběratelem autogramů se říct nedá, ale přesto má některé knihy podepsané. Například Danem Brownem nebo Usainem Boltem. K jejich autorům se dostal díky Listování – scénickému čtení, s nímž jezdí po celé republice. Knihy doma třídí manželka Veronika, která je větším čtenářem než on. Ale moc jich zpátky do oběhu nedává, i když myšlenku, se kterou přišel Knihobot a další nezavrhuje.
Manželka podle knih i vaří. A jde jí to prý líp a líp. Lukáš Hejlík je spíš improvizační typ. Oba si přitom udržují štíhlou postavu. „Já to posílám do výšky, mám sto devadesát tři centimetrů,“ usmívá se Hejlík, který porce v restauraci zásadně dojídá celé.
„Pocházím se severních Čech a jsem vychovaný velmi šetřivě. Sice za jídlo utratím hodně, ale pak ho vždycky dojím. Když jezdíme s kolegy na zájezdy a jdeme společně do restaurace, vždycky jim říkám: Rád vás pozvu, ale mám jednu podmínku. Musíte si objednat něco jiného než já. Pak svoje jídlo sdílíme a ochutnáváme navzájem, což tady u nás není až tak typické, ale jižanské národy, Asie i celá Amerika to tak dělají,“ vypráví.
Jídlo pak i hodnotí, ale snaží se vyvarovat příkrých soudů. „Je to dáno i tím, že od samého začátku, co vytvářím Gastromapu, je mým cílem upozorňovat na dobrá místa. A i když k nim mám třeba nějaké technické připomínky, tak pořád jsou doporučeníhodná,“ říká.
Jiří Vejdělek, Lucie Macháčková, Lukáš Hejlík a Daniel Krejčík na křtu knihy Historky all inclusive
I tak ale občas narazí. „Některé podniky neumí s kritickými připomínkami pracovat. Uráží je to. Ale i to se už pomalu mění. A já jsem se zvětšujícím se dosahem Gastromapy i mnohem zodpovědnější. Uvědomuji si sílu jejího dopadu. Takže nad vším teď už víc přemýšlím, abych někomu doslova neublížil. Ale to se může stát, i když restauraci chválíte. Proto se snažím svoje hodnocení zveřejnit ve chvíli, kdy následující dva dny má daná restaurace zavřeno. Aby se nestalo, že hned druhý den tam přijde o sto lidí víc než obvykle, což bývalo docela běžné. Takže i na to musím myslet. Protože vy sice pomůžete, ale ne tak úplně,“ vysvětluje Hejlík.
Když je v zahraničí, zajde si i do michelinské restaurace, aby takzvaně zůstal v obraze, ale nejvíc ho baví cestovat po Česku a objevovat krásná místa v regionech. Ať je to kavárna, bistro nebo jenom stánek. „Třeba dneska jel jsem z Aše do Prahy, měl jsme hlad a žízeň a půldruhé hodiny času. Tak jsem se podíval do své mapy tipů a vyrazil na konkrétním místo, kde jsem si objednal jídlo, snědl ho, zaplatil, ale napíšu o tom až za měsíc a půl,“ popisuje celý proces.
Někde ho už poznávají, jinde ne. „Běžně se mi stává, že mi řeknou, ať útratu neplatím, ale já odpovídám, že musím. Protože ti lidé, kteří sledují Gastromapu, mě už hlídají. Proto zveřejňuji účtenky z podniků, které jsem navštívil. Aby viděli, že nejsem podjatý. Ale žijeme ve společnosti kulturních válek, takže kdo chce, tomu věří, kdo nechce, nevěří,“ říká Hejlík, kterého žene kupředu důvěra stálých sledujících.
Lukáš Hejlík
Svoji zálibu propojil s rodičovstvím. Na Netflixu je k vidění cestovatelský pořad Spolu a hladoví, který točil před čtyřmi lety se svojí dcerou Klárou z prvního manželství.
Pořád se také věnuje herectví. V seriálu Ratolesti, který vysílá Česká televize, hraje starostu. Předtím si zahrál v seriálu Vlastně se nic nestalo. A je i v Ordinaci v růžové zahradě, i když, jak sám říká, v hibernujícím stavu.
Zúčastňuje se konkurzů a na jednom se dostal hodně daleko. Jenom o chlup prohrál „souboj“ s Igorem Orozovičem o roli partnera zavražděné spisovatelky Simony Monyové v novém seriálu TV Nova.
Lukáš Hejlík a jeho druhá manželka Veronika (27. srpna 2019)
K herectví tíhne i jeho desetiletý syn Vojta, kterého má se svojí současnou manželkou, bývalou modelkou. „Vojtovi se moc líbilo, jak děláme Listování pro děti. Takže jsme na jeho škole založili kroužek Listování a děláme divadlo z knížek, učíme děti dramatickému čtení. Je to docela zábavné, ale taky náročné,“ říká Hejlík.
Syn si prý vede dobře, ale jestli bude dělat herectví, zatím netuší. „Já ho do toho netlačím, ať se sám rozhodne,“ dodává Hejlík, který s Jiřím Vejdělkem a Danielem Krejčíkem pokřtil knihu Lucie Macháčkové Historky all inclusive.
Jiří Vejdělek napsal s Macháčkovou, která je mimo jiné spoluautorkou scénářů k seriálu Ratolesti, celovečerní film, jenž vychází z jejich předchozích knih. Zatím se jmenuje Hubatá a má autobiografické rysy. Hlavní ženskou roli by ve filmu měla hrát Tereza Ramba a mužskou David Švehlík. Ale režisér uvažuje i o obsazení Lukáše Hejlíka.
