V rozhovorech dokola odpovídáte na jednu a tutéž otázku: Jak to děláte, že tak dobře vypadáte? Chtěla jsem proto naše povídání pojmout jinak. Jenže pak jste přišla a vypadáte naprosto úžasně. Takže pardon, ale jak to děláte?
Děkuju moc. (směje se) Beru to jako lichotku, obzvlášť od ženy. Nevím, čemu za svůj vzhled vděčím. Myslím si ale, že je daný především mým vnitřním nastavením. Mentálně jsem totiž ustrnula asi ve svých pětadvaceti letech..., občas dokonce někdo tvrdí, že v šestnácti. (směje se) Říká se, že dítě je v každém z nás, ale spousta lidí si postupem času myslí, že tohle by už neměli a tamto se nehodí. Tak nepřemýšlím. Doma s dětmi zpíváme, tancujeme a blbneme tak, že kdyby nás viděl někdo cizí, bude si myslet, že jsem stará jako ony.
Nevím, jestli se svým současným partnerem zůstanu po zbytek života, to neví nikdo. Můžete si to myslet, můžete si to přát, ale rozhodne osud.