Jean se narodil 5. ledna 1921 na zámku Berg jako nejstarší syn lucemburské velkovévodkyně Charlotte a prince Felixe Bourbonsko-Parmského. Rodina během druhé světové války emigrovala do Spojených států a Kanady.
Jean se vrátil do Evropy v roce 1942, aby absolvoval vojenský výcvik v Sandhurstu v Británii. Krátce sloužil jako stráž Buckinghamského paláce. V roce 1944 se připojil ke spojeneckým jednotkám, které se vylodily v Normandii a účastnit se bitvy u Caen.
Po válce se oženil s belgickou princeznou Josephine Charlotte, měli pět dětí. Šestým velkovévodou se stal v roce 1964, když jeho matka Charlotte abdikovala. Také on se později vzdal trůnu. Svého nejstaršího syna Henriho předem připravoval na převzetí vlády a v roce 1998 na něj převedl většinu pravomocí. O dva roky později abdikoval.
Lucemburské velkovévodství v sousedství Belgie na rozhraní německého a francouzského vlivu je od roku 1868 dědičnou konstituční monarchií, které vládne od roku 1890 nassavsko-walramská dynastie. Lucemburský velkovévoda má převážně reprezentativní úlohu, avšak může navrhovat i zákony, přesouvat schůze parlamentu či zákonodárný sbor rozpustit.
Mezi Českem a Lucemburskem existují dávné historické vazby. České země měly s Lucemburskem po dlouhá léta společné panovníky, krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV., který povýšil Lucembursko na vévodství.
Prezident České republiky Václav Havel a lucemburský velkovévoda Jean (Lucemburk, 17. března 1991)
Diplomatické styky s Československem se datují již od roku 1922 a nepřerušila je ani válka, protože Lucembursko uznalo československou vládu v exilu.
S Českou republikou Lucembursko navázalo diplomatické styky na úrovni velvyslanectví 1. ledna 1993. Velkovévoda Henri byl v České republice několikrát, naposledy v roce 2016 převzal v Praze cenu Karla IV., kterou uděluje hlavní město Praha společně s Karlovou univerzitou. Do Lucemburska často jezdí čelní představitelé ČR. V květnu 2017 Lucembursko oficiálně navštívil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka.
