Je o vás známo, že máte ráda zdravý životní styl. Co vás k tomu vlastně přivedlo?
Řekla bych, že jsem milovnicí života. Zdravý životní styl je pro mě vlastně život celý. Zábava, práce, rodina, jídlo, pití, pohyb, který je důležitý a voda. Pro to, co dělám, potřebuji být zdravá a cítit se dobře psychicky i fyzicky.
Přišel tento způsob života i s narozením dětí?
Samozřejmě to asi odstartovaly děti. Člověk je opatrnější a začne se zajímat o přírodní věci, které jsou důležité. Co je dobré pro děti a zároveň i pro vás. I při natáčení pořadu Herbář jsem se dozvěděla spoustu věcí a poznala mnoho zajímavých lidí.
Když jste se začala zajímat o zdravé jídlo, koření a bylinky… Překvapilo vás třeba nějaké nečekané poznání?
Určitě. To, co se děje teď, ta šílená snaha o všechno zdravé, já bych to zakázala. Je to hrozný byznys, vše musí být bio, maximální kvalita. Já si obecně myslím, že se má hlavně jíst v nějakých rozumných porcích po třech hodinách. Z jídla se musí člověk těšit, nemá to být středobod života.
Existuje nějaký typ potravin, které nejíte a nechcete, aby je jedly i vaše děti?
Těch potravin je určitě víc. Ale jde opravdu o chemické či vysloveně pro tělo špatné potraviny. Jestli se ale ptáte, zda mé děti jedí normální čokoládu, odpovím, že jedí. Já se kvůli tomu nebudu věšet a stresovat. Pokouším se tyto věci vybírat sama, aby to bylo alespoň trochu zdravější. Naštěstí si to děti už samy začaly hlídat.
Co je pro vás největším hříchem?
Určitě ta čokoláda. To je moje vášeň. Ale i čokoláda je zdravá, když si koupíte tu správnou. Potom káva, to je asi tak jediné, co užívám přes míru. Občas mě nakopne, ale spíš ji piji, protože mi moc chutná. Jde o takový můj rituál. Můj žaludek na to bohužel reaguje tak, že mě občas bolí. Někdy hřeším i tím, jak jím ve špatný čas. Když hraji divadlo, tak předtím nejím. Domů se pak většinou dostanu kolem jedenácté, a to už se najíst musím, což také nebývá úplně ideální. Jíst na noc, to znamená, že mě pak zase bolí žaludek.
Předpokládám, že klasické léky neberete. Máte nějakou vychytávku na žaludek, která je ryze přírodní?
Nejlepší je, když jím pravidelně. Pokud to nejde, léčím se minerální vodou. Objevila jsem mlýnský pramen, který mi pomohl žaludek srovnat. Je to minerálka na zažívání. Lidé to používají vesměs v lázních, jako pitnou kůru. To je můj přírodní tip na srovnání bolestí žaludku. Pila jsem to dva měsíce, doporučené jsou tři. Pak si člověk musí dát pauzu. Občas minerálku ráno ohřeji, zahřeje mi celé tělo a cítím vnitřní klid.
Vyzkoušela jsem různé bylinné kúry, což je taky fajn, ale jsou náročnější na přípravu a rychleji se přejedí. To samé je i s ovocnými kúrami, které jsem si taky dělala. Zkrátka voda je lék a věřím, že pokud to někdo vyzkouší, tak sám se přesvědčí. Pila jsem tři sta mililitrů před každým hlavním jídlem. Přes den jsem si ji zabalila do batohu a pila v divadle před obědem. Potom před večeří, nebo v mém případě v noci.
Je pro vás k očistě těla důležitý i pohyb?
Se sportem je to složitější. Vím, že když chodím cvičit, cítím se líp. V mém případě to není posilovna, nýbrž jogalates. To je spojení jógy a pilates. Protahuje tělo a zároveň zpevňuje svaly, zvlášť takové ty ženské věci. To je můj způsob pohybu. Když zkouším nové představení, nechodím pravidelně, ale když mám tu možnost, zajdu si zacvičit dvakrát týdně. Občas jdu ráno i běhat.
Musíte se přemáhat ráno vyběhnout v teniskách, nebo je to pro vás zábava?
Musím se trochu nutit, to přiznávám. Jde o nějaký počáteční odpor, že to nezvládnu. Běhám maximálně půl hodiny podél Vltavy. Vyběhnu z Výtoně směrem k Podolí a dál kolem řeky. Potom mám dobrou náladu a dělá mi to radost.
Předpokládám, že po běhání máte pracovní povinnosti. Na čem aktuálně pracujete?
Začala jsem hrát v seriálu Ulice na TV Nova. Natáčení mám šestkrát za měsíc celý den. Jinak připravujeme 1. listopadu ve vršovickém divadle Mana novou premiéru hry, která se jmenuje Šťastní vyvolení. Je to skvělá francouzská konverzační komedie i s vážným tématem. To se tam časem dostane s příchodem jedné postavy. Diváci budou určitě přemýšlet, jak by se zachovali oni a jak to oni sami mají, což se děje i nám hercům.
Nejsme si úplně jistí, co se stane, protože příběh se mění během té hry. Hraji tam s Janou Janěkovou, Igorem Chmelou, Matoušem Rumlem a Davidem Matáskem. Pak se to bude stabilně hrát v Maně, jako všechny naše ostatní věci, a budeme jezdit po České republice na zájezdy. Těším se moc.
