Shledáváme se na vašem charitativním bazárku. Jak získat od známých žen nějaké módní kousky, aby to přilákalo pozornost a daly se vybrat peníze pro dobrou věc?
Vy byste to taky rád zkusil? (smích) Dělám si srandu. My máme velké štěstí, že můžeme poprosit mnoho českých žen, které jsou veřejně činné anebo jsou to známé tváře. A to díky mnoha projektům, kam jsme je zvali, ať už jako hosty do podcastů nebo na focení. Pochopitelně pak hodně záleží i na tom, kam ty peníze jdou.
Jak je to konkrétně u vás?
Podporujeme v tomto konkrétním příkladu organizaci, jež pomáhá ženám v nouzi, které jsou oběťmi domácího a sexuálního násilí a jejich dětem. Myslím, že to je zcela srozumitelné téma. Každému je jasné, proč je potřeba pomáhat těmto ženám.
Jste obecně hodně činnou ženou, jakým projektům momentálně věnujete nejvíce svého času? Je o vás známo, že se zasazujete o přirozené porody.
Nejvíce času věnuji nadačnímu fondu Propolis, to je moje srdcovka. Zastávám činnost projektového manažera, ale také školím, za poslední dva roky jsem projela osobně více jak půlku českých porodnic, tak i spoustu zařízení na Slovensku, včetně fakult zdravotnických studií. Organizujeme konference, je tam vždycky hodně práce.
Porodnictví je důležitý bod, když tam dokážou něco zlepšit, dopady jsou obrovské. A ta změna přitom nemusí být ani moc velká, aby to bylo efektivní. Zároveň pracuji na několika knihách a tento rok jsem nastoupila také zpátky na studia, takže to je taková velká kapitola cesty. Je toho dost, ale tímto žiji, kromě toho, že jsem máma, což je u ženy většinový úvazek.
Karel Janeček žaluje exmanželku o bitcoiny. Chce je zpět, jde o víc než miliardu |
Tím, co vše zvládáte, motivujete mnohé ženy. Co byste jim ráda ze sebe předala?
Myslím, že my ženy na sebe máme často ohromně vysoké nároky, i v takovém tom konceptu druhé směny. V práci musím fungovat naplno a excelentně, potom přijdu domů a musím být stoprocentní máma, manželka, pečovatelka, mít krásnou domácnost, uvařit a tak dále. A ono to nemusí být dlouhodobě udržitelné. Myslím, že jednak je to o vytváření si přátelství, kde si můžeme vzájemně pomáhat. Například i v takových kritických obdobích jako je šestinedělí nebo i nemoc. Semkneme se, vzájemně se podpoříme a spolu jsme pak silnější.
Nebo jde taky udělat to, že pokud žena pracuje, tak některou tu domácí činnost předá někomu jinému formou placené výpomoci, což u nás v Čechách není stále ještě úplně běžné nebo úplně přijímané okolím. Jsou tam potom označení jako „krkavčí matka, nestará se,“ ale myslím si, že už to začíná být lepší. Začněme každá sama u sebe, měly bychom na sebe být hodnější a ty nároky trošku snížit, aby byly udržitelné, aby to šlo dělat dlouhodobě a s radostí a nevyhořet.
Od roku 2021 jste vdaná za Karla Janečka. Zalepí skutečně soužití s miliardářem všechny hmotné tužby?
Ty kráso! (smích) Pokud by člověk měl možná jenom hmotné tužby, tak je to možné. Moje tužby, obzvlášť partnerství a manželství, byly primárně trošku jiného charakteru, citové tužby. Peníze dávají člověku možná více času a více svobody, takže je tam nějaká příležitost, ale peníze rozhodně všechno nezachrání. Nemůžu popírat to, že Karel podporuje moji charitativní činnost i nás obecně jako rodinu. Dává nám to větší svobodu i možnosti dávat svobodu ostatním, dává to možnost také třeba směrovat energii a podporu tam, kde to má smysl. Za to jsem velmi vděčná. Nicméně manželství a rodina se za mě skládá z úplně jiných záležitostí a hodnot. To jsou věci, kde je potřeba opravdu věnovat pozornost, čas a laskavost. To penězi zalepit nejde.
Na veřejnosti nenosíte masky, častokrát upřímně přiznáváte, jak se věci opravdu mají. Jak se vypořádat se vztahovou krizí, navíc s člověkem, který má všechno?
Tak zase má všechno? „Má všechno“. Hmotné statky nejsou všechno. Já si myslím, že každý máme nějaké kusy sebe, kde stále ještě něco hledáme a kde nám něco chybí. Nikdo není úplně kompletní. A jak se vypořádat se vztahovou krizí? Hodně záleží na tom, co je důvodem té krize. Každá krize je unikátní. Častou chybu, kterou děláme ve vztazích, je, že se začínáme vzájemně považovat za samozřejmost a přestáváme na sobě vidět to krásné, to dobré, to unikátní. Nebo i když to vidíme, tak to bereme jako samozřejmost a už si třeba tolik neříkáme jako na začátku vztahu různé komplimenty a nevyjadřujeme si vzájemně ten obdiv.
Myslím si, že to je něco, co potřebujeme a po čem toužíme. Uvědomovat si to štěstí, že toho druhého mám. Jeho hodnotu, jeho kvality a přínosy. A dávat si to najevo. A také samozřejmě každodenní laskavost – pohladit se, políbit se, obejmout, přijít z práce a říct prostě: „Ahoj, dobrý večer celá rodino, jak jste se měli?“ Zájem a pozornost vyléčí hodně krizí.
Věřím, že Lilia bude ženou mého života, říká miliardář Karel Janeček |
Dovolila byste si teď dementovat ty spekulace českých bulvárních médií? A to, že u vás bude na programu dne v roce 2025 rozvod?
Rok 2025 bychom nestihli, ani kdybychom to chtěli. (smích) Rok už končí a rozvod je poměrně dlouhý a náročný proces. Ne, rozvod rozhodně nemáme v plánu a myslím, že můžu mluvit i za manžela. On za pár hodin dorazí sem na bazárek. Rozvod můžu dementovat zcela jednoznačně.
28. října jste na předávání vyznamenání na Pražském hradě doprovodila nestraníka za ODS Ondřeje Šimetku. V jednom z rozhovorů jste uvedla, že jste si blízcí a bulvár hned vytrhl větu z kontextu. Jak to tedy mezi vámi je?
Pan přednosta Fakultní nemocnice v Ostravě, pan senátor Dr. Šimetka, je pro Nadační fond Propolis jedním z nejdůležitějších partnerů. Za mě je to naprosto fenomenální lékař v tom, jak se nebojí věci měnit a jak implementuje nové postupy ve své porodnici. Pro nás jejich nemocnice též velice důležitým partnerem a má můj velký obdiv za to, co dělá.
Pracujeme ale samozřejmě s dalšími pracovišti, není to zdaleka jenom Ostrava. Mohla bych vypíchnout Litoměřice, ostatně třeba s panem doktorem Holbou jsme pro změnu byli před rokem společně na plese a také z toho vzniklo plno článků. Petr je super, má manžela, jsme si blízcí a velice blízce spolupracujeme. To, že jsem byla na Hradě, můj manžel ostatně věděl. Co k tomu dodat? Ano, šli jsme spolu na Hrad. (smích)
Lilia a Karel se vzali 21. 12. 2021 ve 12:21 v Kostele svatého Mikuláše v Praze.
Co si myslíte o lidech, kteří čtou pouze titulky článků?
Myslím, že to je problém dnešní doby, že opravdu lidi čtou mnohdy jen titulky a často si nepřečtou celý rozhovor. A teď nemyslím jen bulvár, tam ani často není úplně co číst. Ale pamatuji si, že u vás jsme během Karlovy prezidentské kampaně měli velmi povedený, krásný rozhovor s kolegyní. A v titulku bylo, že bych navrhovala vzít uprchlíky na Hrad, kdybych byla první dámou. Bylo u toho samozřejmě spousta hejtů, ve stylu: „Ona by sem tahala Ukrajince! A co naše české dětičky?“ Říkám: „A četli jste to?“ Protože to není jenom o uprchlících. Jde o jakoukoliv bohulibou charitativní činnost.
V České republice máme tolik organizací, které by ty prostory mohly mít možnost – třeba při nějaké příležitosti – využít, však by to bylo krásné. Ale vidíte, lidi si přečtou titulek, je tam ta okamžitá reakce a hejty. To je taky něco, čemu se věnujeme v nadačním fondu. Dělali jsme na to celý projekt – Žena v zenu. Bohužel věřím tomu, nebo mám ten dojem, že k určité agresi a vulgaritě v komunikaci hodně přispívá anonymní virtuální komunikace .
Ministryně Eva Decroix si nedáno vytáhla toho svého hejtra, pozvala ho na čaj a on se jí do očí omluvil. Myslím, že když se díváte jiné lidské bytosti do očí, je to mnohem těžší, být na toho člověka hnusný. Neříkám, že to nejde, ale je tam mnohem větší prostor pro porozumění, soucit a empatii. Myslím, že touto cestou bychom měli jako společnost jít.
