Představení Kuš, svině! vzniklo na základě dochované korespondence Marie a Josefa Doulových, což byli prarodiče Lenky Krobotové. Dopisy dala dohromady její matka Hana Krobotová Doulová, která s manželem, dcerou a vnukem v představení taky hraje.
„Maminka našla v pozůstalosti milostné dopisy mých prarodičů, které jsou pravdivé a které začínají v roce 1944, kdy byl děda totálně nasazen v Hamburku,“ přibližuje Lenka Krobotová. „Příběh šumavské rodiny my doplňujeme různými komentáři. Speciálně můj tatínek to komentuje z pozice muže, který do té rodiny vstoupil jako nápadník v roce 1976, kdy naháněl moji maminku,“ vysvětluje.
Korespondence prý trvala několik let a zahrnuje zhruba sedmdesát nalezených dopisů. „Máma to postupně nacházela v různých krabicích a dávala to dohromady. Myslela si, že z toho udělá knížku, ale nakonec nás napadl tento tvar. Je to v podstatě scénické čtení,“ vysvětluje herečka.
Táta pochvalami šetří. Někdy jenom mrkne a to stačí, říká Lenka Krobotová |
„Některé ty věci jsou dojemné, jiné vtipné a zároveň to můj táta komentuje svým cynickým humorem, protože jak říká moje máma, nerad kazí historky pravdou. A on je kazí, ale nikdo neví, co je pravda, a co ne,“ vysvětluje Krobotová.
„Já historii naší rodiny strašně obdivuju,“ říká pyšně Šimon Havelka, který se ujal hudební stránky. „Já jsem tam jakžtakž skládal hudbu, ale spíš jsem vybíral různé známé songy z té doby,“ popsal.
„Zazní tam i dechovka, protože děda hrál v té době na harmoniku na zábavách, a babičku si namlouval právě během těch zábav na šumavských vesnicích,“ doplňuje Krobotová.
Na tu právě hraje její syn. „Hraju tam na kytaru a na harmoniku, foukací i tahací,“ upřesnil Havelka a dodal, že na holky dnes hudba tolik nepůsobí.