Ocitáme se v kavárně s názvem Liberál, což mě navádí k otázce, jestli jste jím i vy sám?
Určitě nejsem konzervativec, ale je otázkou, zda se bavíme čistě o politice, ekonomii, nebo spíše postoji vůči životním otázkám. Co se týká například svobody vyznání, rovnosti pohlaví a podobně, snažím se být maximálně liberální. Ovšem v politice a ekonomii se z liberalismu dávno stal neoliberalismus, a toho fanoušek nejsem. To je vlastně bezuzdný kapitalismus, univerzální vláda peněz jako jediného kompasu dnešní lidské civilizace. V otázkách společenských tedy liberální jsem, v otázkách ekonomických ne, tam bych přerozděloval čím dál víc. Ale o ekonomii se asi nebavíme. (směje se)
Mám pocit, že o lidské duši jsem se dozvěděl víc kdekoliv jinde než v aule vysoké školy. Když jsem pomáhal s vykládáním lodí v Německu a úplně nejvíc právě na DAMU. Ne teoreticky, ale prakticky.
