„Většinou spím, učím se texty nebo vyřizuji administrativu, na kterou jindy nemám čas. Anebo poslouchám podcasty,“ říká herečka, která trasu Rožnov pod Radhoštěm – Praha zvládá většinou vlakem. Do uší si pouští buďto zpravodajské podcasty, zaměřené na určité téma, nebo rozhovory se zajímavými osobnostmi. „Sem tam jsem poslouchala i nějaké krimi příběhy a kdyby byl svět veselejší, tak je poslouchám dál. Ale on veselejší není, a mně takové pochmurné věci nedělají dobře.“
Života v Praze si užila do sytosti, protože v ní žila čtrnáct let. „Mám to odzkoušené, takže vím, o co přicházím. A zatím se bez toho obejdu,“ říká herečka, kterou proslavila role Ireny Maškové v seriálu Zlatá labuť.
„V Rožnově je mi dobře, čistím si tam mysl. Každý člověk má nějaké místo, které má rád a říká si, že kdyby nebylo tak daleko, tak by tam žil. A já ho mám na Moravě,“ vysvětluje Ryška. Našla tam i svého druhého manžela, se kterým má syna.
Vincent Navrátil, Kristýna Ryška a Marek Němec v seriálu Jedna rodina (2024)
Před kamerou si teď ale zkusila úplně jiné partnerské uspořádání. V druhé sérii seriálu Jedna rodina na Nově dostala roli ženy, jež vyznává polyamorii. Alice by chtěla žít s oběma svými partnery. Jak s Hugem, kterého hraje Marek Němec, tak s Medardem v podání Vincenta Navrátila. A zatímco první je se situací od počátku obeznámen, Medard je zaskočený tímto zjištěním a v milostném trojúhelníku se necítí dobře. „Nemám moc ve zvyku soudit ve věcech, které se mě netýkají. Vím, že můj životní styl by to nebyl, nedokážu si představit, že bych byla šťastná v tomhle netradičním partnerství. Ale jestli to někoho naplňuje a vyhovujeme mu to, tak beze všeho,“ vyjadřuje svůj postoj herečka.
Ve svém okolí lidi, kteří vyznávají polyamorii, má, takže zná tuto problematiku zblízka. „Obecně si myslím, že to není dlouhodobě udržitelný stav. Spíš je to otázka nějakého období, kdy ti lidi takto žijí. Protože, ve chvíli, kdy se jednomu z nich narodí dítě, do toho začnou promlouvat další city a emoce,“ říká.
Kristýna Ryška a Simona Lewandowska v seriálu Zlatá labuť (2023)
Svým způsobem jde o nejbizarnější roli, jakou kdy před kamerou ztvárnila, i když předtím hrála ve Zlaté labuti lesbičku. „Manžel na to neříká nic, bere to úplně normálně. Poté, co jsem se rok a půl líbala se ženou, ho, myslím, už nic nepřekvapí,“ usmívá se Ryška.
Když skončilo natáčení Zlaté labuti, řekla si, že by si jak ona, tak její rodina zasloužili volnější období. Ale hned v následujících šesti měsících natočila dvě pokračování Krále Šumavy a krimiseriál Studna pro Novu.
A v Králi Šumavy se, stejně jako v první sérii, opět brouzdala studeným močálem. Tenkrát nevěděla, co taková scéna bude obnášet a ledová voda ji zaskočila natolik, že nebyla schopná dýchat. Proto si druhý „pokus“ ohlídala. „Tentokrát mě už tři hodiny před natáčením oblékli do super tlustého neoprenu, ve kterém mi zase bylo extrémně vedro. Takže jsem zase zuřila a říkala si, jednou je ti zima, pak zase horko, ty holka nevíš, co chceš. Ale aspoň jsem se nemusela potápět, jenom jsem se brodila v noci na Šumavě močálem,“ prozradila.
30. dubna 2024 |
Kristýna Ryška začínala v nekonečném seriálu Ulice, ale první větší kroky před kamerou udělala pod dohledem německého režiséra Veita Helmera ve filmu Absurdistán. „Ta role byla zázrakem z nebes. Režisér dělal castingy po celé Evropě. Protože šlo o nonverbální film, mohl si vybrat, koho chtěl a nakonec se nás na place sešlo šestnáct národností. Točilo se dva měsíce v Ázerbájdžánu a Tbilisi. Já hrála Ayu, což byla hlavní ženská role a mým partnerem byl Max Mauff. Byla to taková pohádka pro dospělé, (ženy ve vesnici odmítly své muže sexuálně uspokojit, dokud jim nespraví vodovod, pozn. red.), ale ten film byl venku úspěšný. Dostali jsme se s ním na různé áčkové festivaly a taky na Sundance Film Festival v Utahu. Bohužel, v Česku byl v distribuci jenom krátce,“ vzpomíná Kristýna Ryška.
I když ve filmu neřekla jediné slovo, neměla s vyjádřením emocí problém. „Scénář byl velmi dobře upravený a jsou situace, kdy vlastně nic říkat nepotřebujete. Byl to vizuálně zajímavý film, doplněný skvělou hudbou,“ říká.
S režisérem zůstala v kontaktu, ale vzhledem k jeho specifickým projektům už k dalšímu natáčení nedošlo. „Nevím, jestli bych byla opět schopná trávit dva měsíce třeba v Arménii nebo jinde,“ přiznává herečka, která je ovšem za nabytou zkušenost vděčná.
30. dubna 2024 |
