Dokázala byste popsat, co vás nejvíc rozčiluje?
Asi moje netrpělivost. A časový pres kdykoliv od kohokoliv, na cokoliv!
A co naopak máte ze všeho nejraději?
No přesně opak toho, co ráda nemám. Miluji, když je spousta volného času a já si můžu hrát se svými holčičkami. Stávám se s nimi opět dítětem a moje fantazie může šlapat na plné obrátky. Miluji svět dětí, je opravdu úžasný! I díky tomu jsem v centru Ostravy otevřela dětskou hernu pro děti i s hlídáním jménem Koutek světa.
Už začínáte u vašich dcer pozorovat nějaké umělecké sklony?
Náznaky jakéhosi exhibicionismu pozorujeme u starší, pětileté Dorotky, zatímco mladší, tříletá Rozárka bude spíš po partnerovi, čili režisérka. (smích) Ale jak to všechno s nimi dopadne, to necháme osudu. Filozofie osudu mi totiž přijde ze všeho nejrealističtější. Věci jsou víceméně dané a moc s nimi neuděláme. Je jen na nás, jak a co pozitivního z toho vytěžíme.
Jste pověrčivá?
Já ne, ale například můj táta je dost. Nesnese černou kočku přes cestu. To je schopen vrátit se a objet místo jinou cestou, i kdyby to byla zajížďka 50 kilometrů. Jednou mu někdo ale vysvětlil, co tato pověra znamená. „Víš co to znamená, když přejde černá kočka přes cestu? No, že někam jde!“ (smích)
Dalo by se říct, že jste spíše realista?
Už vzhledem k mému znamení to tak bude. Jsem zrozenec v Panně s ascendentem v Panně, což značí velké uzemnění. Zároveň ale nechápu, jak jsem se s touto výbavou mohla stát herečkou. Asi chyba v matrixu. Ale na druhou stranu, proč ne?! Žijeme přece ve světě neskutečných možností.
Jste známá svým ekologickým přístupem k životu. Jak to u vás funguje v praxi?
Všelijak. Příroda je pro mě svatá. Snažíme se třídit odpad a nevytvářet ho, podporuji udržitelnost ve všech směrech, zbytečně se nezbavuji funkčních věcí, abych si pořizovala nové. Nad tím příšerným zahlcením a množstvím ve všech sférách našich životů nepřestávám žasnout. A příroda? Nedivím se jí, že se začíná naší sebezkáze bránit.
Musíme ale začít každý sám u sebe, nikdo za nás tu změnu neudělá. Blízký je mi třeba minimalismus jako životní styl. Čím mám méně věcí, tím si připadám šťastnější. A pro nás je tohle i hodně praktické, jelikož žijeme mezi Ostravou, kde je můj partner Vojta uměleckým šéfem Národního divadla moravsko-slezského, Prahou a Plzní, kde zase žije moje rodina. Cestovat s milionem zavazadel by v naší sestavě ani nešlo.
Jak se vám podařilo sbalit se minimalisticky na karlovarský filmový festival?
Po loňské zkušenosti, kdy jsem si vzala víc oblečení, než bylo třeba, protože jsem prostě nevěděla, co přesně kam budu potřebovat, jsem to letos už zvládla levou zadní. A jako Popelka pouze s trojí kompletní výbavou. Renomovanými módními návrháři oslovována nebývám, spíš tedy sahám do vlastních zdrojů.
Musím ale přiznat, že by se mi líbila spolupráce s někým z mladé generace, nedávno jsem totiž byla na přehlídce prací módních škol Nucleus a byla jsem z jejich tvorby naprosto nadšená. Ale jak jsem už zmínila, i v módě preferuji udržitelnost. V Ostravě spolupracuji například se skvělým butikem Pohel úhledu, který prodává i luxusní a vintage oblečení z druhé ruky.
Navštívila jste i zdejší luxusní festivalový kadeřnický salon, nechala se nalíčit a učesat. Máte to ráda?
Přiznám se, že vlastně moc ne. Jednou za čas to jde být za princeznu. Ale vzhledem k mé netrpelivosti preferuji rychlopéči, většinou se nalíčím v autě za deset minut a taky to jde. Mám radši samotu a svůj vlastní svět. Ráda cvičím jógu a psychiku si posiluji autohypnózou, která mi pomáhá chránit můj vnitřní emoční svět. Taky meditací, adirmacemi a hlavně rozhovory sama se sebou. To je úžasná terapie!
Coby populární herečka máte hodně fanoušků na sociálních sítích. Jak se vám daří s nimi pracovat?
Musím předeslat, že mi taková ta veřejná popularita nedělá moc dobře, jakkoliv jsem vděčná za svou profesi a za všechno to, co mi přináší. A ty sociální sítě? Vždycky mi hrozně dlouho trvá, když něco vypublikuju. Asi nad tím hodně a dlouho přemýšlím, než zkrátka něco pustím ven. Nám veřejně známým osobnostem se to totiž pak vrací jako bumerang. Cokoli, co takto ven vypustíme, může být okamžitě vytrženo z kontextu a použito proti nám. (smích) A že takových případů z řad mých kolegů už bylo!
Právě díky Instagramu jsme mohli sledovat, jek jste koncem května natáčela pro televizi Prima nový seriál v Chorvatsku...
...což bylo samozřejmě fajn, takhle si v rámci práce vyjet k moři a točit seriál Pod hladinou. Pokud by ovšem nebylo třináct stupňů, což bylo i na Chorvaty hrozně málo, takové počasí. Do vody jsem naštěstí moc nemusela, ovšem projížďka na člunu v rozbouřených vlnách nám vše vynahradila. (smích)
Letos mám vůbec štěstí na dobrodružná natáčení. Jsem součástí ještě dalšího seriálu, který se pro změnu pracovně jmenuje Do spacáku a odehrává se v kempu u Litoměřic. Hlavní roli v něm hraje Tomáš Klus a bude to skvělá romanticko-komediální záležitost.
Ještě jsem ale nezmínila divadlo, takže všechny srdečně zvu na ostravskou odnož Shakespearovských slavností, kde už čtvrtým rokem hraju ve Zkrocení zlé ženy. Režíroval to můj Vojta a mám to představení moc ráda. Takže si ho rozhodně nenechte ujít!
20. října 2021 |
