„Nedělám pro sebe vůbec nic, opravdu,“ překvapuje herečka. Nejspíš ji omladilo těhotenství. Starší dcery mají už patnáct a jedenáct let, benjamínek Vincent, kterého má s druhým manželem Viktorem Badinkou, je pětiletý. „Další děti nebudou, to bych už fakt nedala,“ říká herečka.
„Syn byl dlouho velký introvert, až tyto prázdniny se to změnilo,“ popisuje povahu nejmladšího dítěte. „Na společenské, hromadné akce ho neužije, je solitér. Nejprve si musí terén okoukat, seznámit se s ním, než se do něčeho zapojí. Ve školce dva měsíce nemluvil, nereagoval ani na učitelku, tak se mě ptala, jestli není němý. A teď se rozjel,“ dodává.
Má hudební sluch a po svém otci choreografovi, který je bratrem herečky Michaely Badinkové, se umí hýbat. „Cítí dobře hudbu a rád tančí. Ale jenom doma. Nikdo ho u toho nesmí vidět,“ říká představitelka Jindřišky z Pelíšků.
Kultovní snímek znají dobře i její dcery Rozárie a Mariana. „Buď se na něj dívají v televizi, nebo si ho samy vyhledají na nějaké streamovací platformě a pouští si ho pěkně nahlas. To pak na ně křičím, ať to ztlumí,“ usmívá se herečka.
Rozárka už taky projevila zájem stát před kamerou. Vyzkoušela si to v Metodě Markovič: Hojer, kde měla mini roli. „Ale nechytlo ji to na rozdíl od té mladší,“ vypráví Kristýna. „Teď jsem točila pro Novu druhou sérii Metody Markovič, ve které hraji obhájkyni spartakiádního vraha Straky a Mariánka mi tam hraje dceru. Z natáčení byla nadšená. Ale ona má jinou povahu než její sestra. Je extrovert. Už několik let dělá závodně street dance. Je zvyklá na publikum, miluje prostředí divadla i filmového natáčení.“
Obě vodil na plac už jako malé jejich otec, režisér Jaroslav Fuit. Ale i Kristýna Badinková Nováková, když pro ně neměla hlídání. Hraní se ale dál hodlá věnovat jenom mladší dcera, starší Rozárie je dobrá na jazyky a dostala se gymnázium, kde výuka probíhá výhradně v angličtině.
„Když se narodil Vincent, cítila jsem trošku z její strany žárlivost, tak jsem to nechtěla prohlubovat a nezatěžovala ji péčí o brášku. Ale teď mi s ním pomáhá hodně, sama od sebe. I dnes Vincenta hlídá, zatímco já tady dělám rozhovor,“ říká herečka.
„Holky jsou parťačky, táhnou za jeden provaz a na všechno jsou dvě, což je, myslím, pro ně dobré. I na ty přechody k vlastnímu tatínkovi a pak zpátky domů,“ vypráví.
Její postava v primáckém seriálu Polabí má velmi dobrý vztah se svým synem, kterého hraje Antonio Šoposki. Dokud se jednoho dne neobjeví na scéně jeho tatínek (David Máj). „Zmizel hned po porodu a už tehdy byl velký průse*ář,“ charakterizuje herečka svého seriálového partnera. Rád by se k bývalé partnerce vrátil a ta těžko odolává. „Za Zuzanu mluví replika: Koho miluji, tomu odpustím. To je její filosofie,“ naznačuje Kristýna, kudy se bude její dějová linka ubírat.
S Davidem Májem se nesetkala před kamerou poprvé. Hráli spolu pár už třikrát, mimo jiné v Líbánkách režiséra Jana Hřebejka. Srdečný vztah má i se svými seriálovými bratry Martinem Písaříkem, se kterým kdysi točila Ordinaci v růžové zahradě, a Ladislavem Hamplem. Nově poznala Miroslava Etzlera a Vilmu Cibulkovou, kteří jsou jejími seriálovými rodiči. „S Mirkem jsem si strašně sedla a Vilma mě hned objala a vzala pod křídla jako opravdovou dceru,“ vypráví.
V poslední době měla na role štěstí. S Tomášem Mašínem dotočila celovečerní snímek Útěk Gerty Schnirch, v němž hraje Gertinu maminku. „Je to těžká role, protože dostanu tuberkulózu a umírám. Ale krásná,“ popisuje. Ještě o něco větší význam pro ni má postava, kterou ztvárnila v seriálu Metoda Markovič: Straka. „Ona je můj protiklad. Drsná ženská, obhájkyně vraha. Je to pro mě zvrat, co se týče linky hraní,“ pochvaluje si.
S druhým manželem se seznámila při natáčení, tenkrát dělal mimo jiné asistenta režie. Dnes se věnuje svým tanečním projektům, tvorbě choreografií a vyučuje tanec. „Mě ale tancovat neučí, on se věnuje modernímu baletu. Ale tancuji moc ráda,“ říká Badinková Nováková.
Na otázku, jestli ji láká účast ve StarDance odpovídá: „Mně by se to líbilo, ale mému partnerovi asi ne. Protože ví, jak to mezi tanečníky chodí, pohybuje se v tom prostředí celý život. Říká, že je to velmi kontaktní umění, víc než herectví. Prostě se na to dívá jako žárlivý chlap. Já si ale nenechám do ničeho mluvit. Kdyby ta nabídka přišla, možná bych ji i zvažovala.“
S dcerami si nedávno dopřála dámskou jízdu. Jenom ve třech letěly na výlet do Londýna. Byla to příležitost, aby zavzpomínala na krátké období, kdy dělávala letušku. „Holky se mě na to vyptávaly, chtěly vědět, jako to bylo,“ říká herečka.
„Tím, že jsem do výšky moc nenarostla, mohla jsem létat jenom v menších letadlech, soukromých. Byli jsme tam dva piloti a já. Třeba jsme přepravovali nějaké lidi na školení do Frankfurtu, tam na ně počkali a pak jsme s nimi letěli zpátky. Bylo to po Pelíšcích, můj obličej byl docela známý a oni měli narážky: ‚Kdopak to tady obsluhuje? Kdopak nám to dává kávičku?‘ Takže asi po dvou měsících jsem skončila,“ vypráví. „Nebylo mi to vůbec příjemné, i když mám ten film moc ráda a za roli Jindřišky jsem vděčná,“ dodává.






















