„Až se jednoho dne můj syn Charles stane králem, vím, že jemu a jeho manželce Camille poskytnete stejnou podporu, jako jste poskytli mně. Je mým upřímným přáním, aby až ten čas přijde, byla Camilla známa jako královna choť, protože také ona bude pokračovat ve věrné službě (zemi),“ uvedla Alžběta II. ve svém prohlášení v sobotu, den před 70. výročím nástupu na trůn po smrti jejího otce, krále Jiřího VI.
Princ Charles a jeho žena Camilla jsou rozhodnutím dojatí a poctění, uvedl jejich mluvčí. Královnin syn později vydal prohlášení.
„Jsme si hluboce vědomi pocty, kterou toto přání mé matky představuje,“ uvedl princ Charles. „Rok tohoto bezprecedentního platinového jubilea dává příležitost k tomu, abychom se všichni společně sešli a oslavili službu královny, jejímž příkladem se budeme řídit v následujících letech.“
V době sňatku Charlese a Camilly panovalo všeobecné přesvědčení, že novomanželka bude jednou oslovována princezna manželka (Princess Consort). Podle stejné logiky byl Alžbětin loni zesnulý choť Philip oslovován princ manžel (Prince Consort). Podle britských tradic by mu totiž titul krále dával nadřazenost nad královnou.
Panovnice ve svém projevu vzpomíná na svého otce krále Jiřího VI., po jehož smrti v roce 1952 usedla na britský trůn, na svou matku i na manžela Philipa a lásku a podporu, kterou ji celý život zahrnoval. „Mám to štěstí, že mě má rodina vytrvale a s láskou podporuje,“ napsala.
„S potěšením obnovuji slib, který jsem vám dala v roce 1947, že zasvětím celý svůj život službě,“ napsala královna, a odmítla tak spekulace o možné abdikaci. V roce 1947, ještě před svým nástupem na trůn, tehdejší princezna řekla, že zasvětí službě celý svůj život, ať už to bude život krátký, nebo dlouhý.
Královna rekordmanka
Pro většinu svých poddaných je Alžběta II. jedinou královnou, kterou zažili. Je nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Za 70 let své vlády zažila 14 premiérů, ve Vatikánu se vystřídalo sedm papežů, rozšířila se televize, člověk vstoupil na Měsíc, byla postavena a zbourána Berlínská zeď.
Hlavní milníky v životě Alžběty II.
|
Žádný jiný žijící monarcha na světě nevládl tak dlouho jako ona. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stojí v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice. V neděli 6. února Alžběta II. dovrší 70 let na trůnu.
Den výročí jejího nástupu na trůn tráví královna tradičně soukromým rozjímáním, neboť je zároveň dnem úmrtí jejího otce, krále Jiřího VI., ke kterému měla velmi blízký vztah. Na veřejnosti se královna nyní objevuje zřídka, po svých zdravotních obtížích loni v říjnu, kdy jí lékaři doporučili omezit aktivity.
Naposledy Alžběta II. pronesla k národu tradiční vánoční poselství, tentokrát velmi osobní. Vzpomínala v něm na loni zesnulého manžela prince Philipa a vyjádřila pochopení pro lidi, pro něž Vánoce mohou představovat těžké období, protože také přišli o své blízké. Svěřila se, jak jí schází rozpustilý pohled a smích jejího milovaného Philipa. Byli svoji 73 let.
Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil loni v únoru Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v poslední době. V polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který bývá označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity, protože mu v New Yorku hrozí soudní proces. Je obžalován ze sexuálního napadení v případě, který souvisí s kauzami zesnulého amerického finančníka Jeffreyho Epsteina.
Nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za „annus horribilis“. Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. Horké chvilky jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její bohémská sestra Margaret.
Navzdory všem protivenstvím stála Alžběta II. vždy pevně v čele monarchie. A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.
Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů.
„Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal britský tisk před 70 lety o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací přenášenou v přímém televizním přenosu. A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. A že jich bylo. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti loni v dubnu.
Vděčnost, úcta a hrdost
V politice si panovnice zachovává striktní neutralitu, přesto je považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.
„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002.
V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Letošní, platinové jubileum, bude královna jako tradičně slavit na začátku června.
Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky je prý překvapivě pevný. Má ráda psy a koně, jezdí na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.
Britové ctí svoji královnu jako symbol monarchie a popisují jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítá, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní přehnaně dramatizovány.
Alžběta II. je nejdéle vládnoucí monarcha u moci ve světěPřehled nejdéle vládnoucích panovníků: Velká Británie: Alžběta II., 70 let vlády – Narodila se 21. dubna 1926, na trůn nastoupila 6. února 1952 po smrti svého otce, krále Jiřího VI., který zemřel v 56 letech. Rekord v délce vládnutí v britské monarchii Alžběta zlomila 9. září 2015, kdy překonala královnu Viktorii, která vládla v letech 1837 až 1901. Ve svém věku 95 let je Alžběta rovněž nejstarším panovníkem ve světě aktuálně u moci. Brunej: Hassanal Bolkiah, 54 let – Narozen 15. července 1946, sultán Hassanal Bolkiah (75) je pokládán za jednoho z nejbohatších lidí planety, vládne od abdikace svého otce v říjnu 1967 malé zemi na severním pobřeží ostrova Borneo, obklopené Malajsií. Je současně i premiérem. Dánsko: Margrethe II., 50 let – Narozena 16. dubna 1940, královna Margrethe II. (81) nastoupila na trůn jednoho z nejstarších evropských královských dvorů 14. ledna 1972, po smrti svého otce, Frederika IX. Švédsko: Carl XVI Gustaf, 48 let – Narozen 30. dubna 1946, bylo mu devět měsíců, když jeho otec Gustav Adolf zahynul při leteckém neštěstí v Dánsku, od útlého věku jej proto vychovávali pro trůn. Nastoupil na něj po smrti svého dědečka, krále Gustava VI Adolfa, 15. září 1973. Rekordy v délce vládnutí
|
SPECIÁLBritská královská rodina |
21. dubna 2020 |