Jedni je milovali, druzí nenáviděli. Kelly Family. Rodinná skupina, která zažila fenomenální úspěch v druhé polovině 90. let. Po celém světě prodali dohromady na 20 milionů desek. Po více než dvou desetiletích se teď vracejí při svém comebackovém turné i do Prahy, 8. března zahrají v O2 areně.
Kapela mírně prořídla – původně jich bylo devět, do Česka ale dorazí jen šest nebo sedm muzikantů. Přijedou z Německa, kde rodina s irskými kořeny pocházející z USA nakonec zakotvila. Pro týdeník 5plus2 se rozhovořili hned tři ze slavných sourozenců – nejstarší Kathy, sympatická Patricia a miláček porevolučních náctiletých, někdejší „blonďatý andílek“ Angelo.
V Česku máte hodně fanoušků, zároveň vás ale mnoho vyznavačů jiných hudebních stylů nikdy nepřijalo. Stali jste se i inspirací pro parodie. Kapela Tři sestry třeba zpívá příběh o tom, jak Angelo mutuje a zničil celou zpívající rodinu. Znáte tu skladbu?
Angelo: Právě teď češtině nerozumím. (smích) Tu píseň ale každopádně neznám. Legraci máme rádi, umíme si dělat srandu i ze sebe navzájem. Faktem ovšem zůstává, a to říkám s pokorou, že jsme dokázali naplnit 50 velkých hal a mnoho festivalů.
Comeback jste ohlásili vloni. Proč jste se kapelu rozhodli obnovit?
Kathy: Hlavním důvodem je, že chceme jako Kelly Family udělat zase něco společně. Všichni máme své vlastní životy, sólové hudební dráhy, jsme roztroušení po celém světě a teď bychom rádi zase byli chvíli pohromadě. Je mezi námi silné pouto. O návratu na pódia se už dlouho mezi členy rodiny mluvilo. Kromě toho nás mnoho našich fanoušků hecovalo: No tak, udělejte něco! Jenže jedna věc je něco chtít a druhá to uskutečnit. Objevil se ale ten správný tým, a tak jsme tu.
Takže když se ozývají hlasy, že jste se na pódia vrátili kvůli penězům, tak to není pravda?
Kathy: Jako sóloví zpěváci si vyděláme myslím víc, takže kvůli penězům to není.
Mluvíte o rodinném poutu rodiny Kelly. V čem hlavně je silné?
Kathy: Není vše perfektní, to je jasné. Nežijeme samozřejmě všichni pohromadě, netrávíme spolu každý den. To pouto je jak rodinné, tak profesionální, které v nás vzniklo společnou tvrdou prací. Obě tyto síly se prolínají.
Vaše rodina si v době největší slávy koncem 90. let dokonce koupila v Německu velký zámek Gymnich. Otec Dan Kelly chtěl mít tehdy všechny členy pod jednou střechou. Vydařilo se toto zvláštní soužití?
Patricia: Zámek jsme prodali. Byl velmi velký a jeho údržba stála moc peněz. Původně se měl stát jakými ústředím všech aktivit The Kelly Family, ale nestalo se tak. Rodina ho koupila v době, kdy si jednotliví sourozenci už hledali partnery a rozutekli se po světě.
Angelo: Otec si myslel, že když bude zámek dost velký, bude v něm místo pro každého člena rodiny. To byl jeden z jeho mála snů, které se nevyplnily. Pro mne je lepší mít po světě několik domů a pak je třeba prodat.
Kathy: Pokud se nám comeback podaří, každý si bude moci koupit zámek.
Patricia: (smích) Ne, žádné další zámky!
Váš otec Dan, který zemřel v roce 2002, vlastně celou zpívající rodinu dal dohromady a tím stvořil legendu.
Patricia: Myslím, že nejen otec, ale i matka měli sen, abychom všichni někde zpívali. The Kelly Family nebyl nějaký plán. Bylo to vyústění touhy našich rodičů, kteří milovali hudbu a tanec, abychom všichni společně zpívali, což se dělo už mnohem dřív, než slavná skupina vznikla. Tato touha o společných vystoupeních dala rodičům energii a sílu vše uskutečnit. Základními emocemi v naší rodině byly štěstí, naděje a vzájemná pomoc.
The Kelly Family ■ Kapela vznikla už v 70. letech, a to pod názvem The Kelly Kids. |
Otcové často svým dětem dávají do života různé rady. Obrovský úspěch zaznamenala Kelly Family v roce 1994 po vydání prvního alba Over the Hump. Taková sláva byla začátek konce mnoha umělců. Otec na to musel nějak reagovat.
Kathy: Dobrá otázka. Učil nás třeba to, že byznys a peníze nejsou to nejdůležitější. Hlavní je držet spolu a následovat svou touhu. Každý z nás byl jiný a otec nám třeba radil, ať se zaměříme na to, co nás baví.
Angelo: Mě třeba směřoval, ať si sednu za bubny. Takže já jsem teď v kapele hlavně bubeníkem.
Patricia: Pamatuji si, že v mém případě, ale asi i u ostatních sourozenců, mě otec vedl k sebepoznání. Samozřejmě měl své chyby, ale v jednom byl skvělý, učil nás objevovat naši vlastní osobnost. Jeho rady silně respektovaly to, co každý z nás chce dělat. Když chceš tancovat, tancuj, když chceš hrát na bubny, dělej to. Podporoval nás v našich vlastních rozhodnutích, jakým směrem bychom se chtěli ubírat.
Kathy: Humbukem kolem úspěchu v 90. letech táta trochu trpěl, neustále se o nás psalo v souvislosti s nějakými údajnými skandály. Dá se říct, že občas ten úspěch přerůstal přes hlavu a bylo nutné udělat pauzu, otec rušil kontrakty za miliony. Přesto měl táta stále pocit, že jsme pány svého osudu.
Pamatuji si vás z 90. let, kdy jste měli opravdu dlouhé silné krásné vlasy Například z mladého blonďáka Angela, který má dnes pět dětí, fanynky šílely. Byly ty vlasy tehdy pravé?
Angelo: Byly pravé, ale museli jsme si dělat kudrlinky. Nevím, jestli se nám to dařilo. Jednou jsme měli před sebou vystoupení následovanější německé televizi, které sledovalo asi 20 milionů diváků. Měli jsme připravený takový vtip, kdy já si vzal paruku, opravdu příšernou paruku, a během vystoupení jsem své vlasy ostříhal. Fanynky plakaly. Když zjistily, že to byl vtip, vše bylo v pořádku. Když si ale mé jméno zadáte dnes do internetového vyhledávače, mezi prvními je fotka právě s tou hroznou parukou.
Před koncerty vás tedy čekala náročná úprava účesů? Proč se smějete?Patricia: Vy jste nějaký časopis píšící o vlasech? Ale vážně. Ano, příprava byla dlouhá a náročná. Nosili jsme natáčky – jak holky, tak kluci, které naše vlasy formovaly přes noc. Jimmy, jeden ze sourozenců, se kvůli natáčkám nechal ostříhat. Nedalo se s tím spát, bolela nás hlava. Někteří Kellyové mají vlasy extrémně silné, jiní extrémně slabé.
Žijete v mnoha koutech světa. Kde jsou The Kelly Family dnes doma?Angelo: Ano, každý z nás žije v jiné zemi. Někdo v Německu, další ve Španělsku, v Americe. Je pro nás velice těžké se sejít dohromady. A to je také jeden z důvodů našeho comebacku.
Zámek jako rodinné sídlo. Štěstí ale Kellyovým nepřineslByly to časy jejich největší slávy. Vyprodané stadiony, milionové zisky. Kapela Kelly Family se tenkrát, v roce 1998, rozhodla zpečetit rodinné i pracovní pouto koupí vlastního aristokratického sídla – vodního zámku Gymnich nacházejícího se nedaleko německého Bonnu. Zde měli společně žít a tvořit všichni členové rodinné kapely. Byl to ale především splněný sen otce Dana Kellyho, s nímž se ne všichni zcela ztotožnili. Dan Kelly však v roce 2002 zemřel, a protože ostatní členové už měli i řadu svých sólových projektů, společné sídlo ztratilo smysl. Rodina se ale nedokázala domluvit, co se zámkem ze 14. století udělat. Hádky skončily tak, že zámek šel do dražby. Prodán byl hluboko pod odhadní cenou, jen za přibližně 3,1 milionu eur, tehdy tedy za něco okolo 80 milionů korun.  „Tato nemovitost byla velkým snem mého otce, který se ale nenaplnil,“ konstatoval po prodeji Joey Kelly. A mimochodem, zámek hostil i jiná slavná jména, třeba sovětského vůdce Leonida Brežněva, prezidenta ČSSR Gustáva Husáka nebo amerického prezidenta Richarda Nixona. Objekt totiž původně patřil spolkové vládě, která v něm ubytovávala některé zahraniční návštěvy. |
