„Komentuju běžecké lyžování a je třeba si přiznat, že tam je to trochu bída. Mám takový blbý pocit, že jsme vyklidili takový ten silný střed. Máme hvězdu Ester, Martina, kdyby tam byla Evka Samková… máme tyhle silné osobnosti, ale chybí nám taková ta kvalita, která se umísťuje mezi desítkou dvacítkou,“ míní Kateřina Neumannová.
Na svou dceru Lucii prozradila, že měla od mala k lyžování přímo odpor. „Přestože z toho ještě neměla rozum, hodně se vyhraňovala, asi proti mně, a já jsem se ji snažila tahat na gumě a na hůlce, aby to pro ni bylo jednoduché, a stejně ne. Pak jsem to vzdala,“ prohlásila. „Ale poslední dva roky to vzala na milost a občas vyrazí.“
Ideální podmínky na běžky má třeba na Šumavě, kde její maminka vlastní a provozuje penzion. „Teď asi poslední rok a půl se o něj starám já, vysávám a zásobuju,“ říká se smíchem a dodává, že i když to není leckdy jednoduché, baví ji to. „Lidi odjíždějí a poděkují vám, jsou tam rádi a říkají, že přijedou zase, a mně to opravdu přináší radost.“
V posledním olympijském závodě kariéry získala česká běžkyně Kateřina Neumannová vytouženou zlatou medaili. V Pragelatu vyhrála běh na 30 km volnou technikou s hromadným startem. Na snímku je s dcerou Lucií. (Turín, 24. února 2006)
S provozem penzionu pomáhá i Lucie, pokud jí to čas dovolí. Studuje totiž střední školu, navíc se věnuje atletice, což obnáší hodně tréninků a závodů. „Zatímco já jsem na závodech, mamka běhá s luxem,“ doplňuje mladá sportovkyně, která závodí ve čtyřstovce a osmistovce v dresu Dukly.
Vzhledem k tomu, že má sport v krvi a vyrostla ve sportovním prostředí nejvyšší úrovně, po medailích samozřejmě také touží. „Chtěla bych, ale bohužel je k tomu ještě daleko,“ připouští, ale maminka Kateřina jí dodává odvahy s tím, že nemůže chtít všechno najednou, ale musí se dávat postupné cíle, nebo to nazvat jinak, třeba mít nějaký sen.
23. února 2013 |
