„Viděla jsem ten muzikál v dětství třikrát. Z Krkonoš to tenkrát bylo dost daleko, nebyla ještě dálnice, takže když jsme jeli na výlet do Prahy, byla to pro nás velká událost. Napoprvé jsme nikdo nevěděli, co od toho máme očekávat. Pamatuji se, jak jsme seděli v těch obrovských sedačkách, a když začala hrát hudba, byli jsme úplně ohromeni a nadšeni. Z Draculy se stal hit, což nikdo nečekal,“ vzpomíná Nývltová.
Obnovený muzikál Dracula
Když jí bylo devatenáct, nabídl jí producent Oldřich Lichtenberg dvojroli Adriany – Sandry. „Zajásala jsem. A pamatuji se, jak jsem přišla na korepetici k Eduardu Klezlovi, otevřela dveře a tam stál Dan Hůlka. Byla jsem úplně vyřízená, že ho vidím naživo a hned jsem to volala mamce,“ směje se.
„Draculu jsme tenkrát hráli v Hybernii a měla jsem to štěstí, že ho inscenoval Jozef Bednárik, stejně jako první uvedení v Paláci kultury. Občas mi nadával… Třeba řekl: ‚Když vstoupí na jeviště Nývltová, tak to je jak obrněný transportér značky Česka.‘ Nebo že jsem jako roztomilý tlustý medvídek. Dan na to vždycky vzpomíná: ‚No, tys dostávala...‘ Ale já to od něj brala. Tenkrát mi věnoval i nějakou knížku s podpisem, dodnes ji mám. Bylo to krásné období. Jsem moc šťastná, že jsem ještě něco z téhle velké éry zažila,“ říká Nývltová.
Musela ale zabojovat nejen s pohybem na jevišti, ale i váhou. „V té době jsem měla věk, kdy se moje tělo měnilo z dítěte v ženu. Taky jsem víc papala, měla jsem jídlo ráda. Až mě musela mamka napomínat: ‚Kamilo, už se trochu kroť.‘ Navíc jsem měla jako Sandra ne právě lichotivý kostým. Bílý korzet a sukni. Kdyby si ho vzal na sebe kdokoliv, tak v něm bude vypadat tlustě. Ale šla jsem do sebe, najela na nějaký režim a zhubla. Byla jsem mladá, tak to šlo dobře,“ vzpomíná Kamila, která nastudovala postupně obě role. Adrianu – Sandru i Lorraine.
„Všechny árie jsou těžké a každá jinak posazená. Ale miluji obě role, neuměla bych se rozhodnout jen pro jednu, kdybych musela. Adriana je krásná kněžna, která čeká s Draculou miminko. Vždycky jsem si říkala, že se těším, až budu těhotná a budu ji hrát se skutečným bříškem místo toho vycpaného. A věřím, že to jednou přijde. U Lorraine je dobré, když máte něco odžito, abyste byla schopná vyjádřit emoce jako jsou zrada, ponížení, neopětovaná láska, takové ty životní propady, které prožívá každý z nás,“ říká Kamila.
Velká bolest i vysvobození. Kamila Nývltová promluvila o smrti mladší sestry |
„Učila jsem se za pochodu. Začalo to Kleopatrou, tam jsem na to měla pět dní, abych se do role dostala. Byl to takový rychlokurz. Až Dracula byl muzikál, který jsem zkoušela poctivě několik měsíců. Poprvé jsem zažila práci s režisérem a choreografem a koukala na své kolegy, jak hrají, jak svoji roli prožívají. Byli mi vzorem,“ vypráví.
„Pamatuji se, jak mi jednou Dan Hůlka na zkoušce řekl, že bych něco neměla dělat, protože to Karel Svoboda takhle nenapsal. Člověk má kolikrát tendenci si pěvecky něco přidat nebo předělat. A Dan říkal, že tak, jak to Karel Svoboda zapsal do not, tak by to mělo být. Takže na to myslím a snažím se zpívat ty árie tak, jak to autor hudby zamýšlel. Jenom mě moc mrzí, že jsem se s tímto velikánem nikdy nepotkala osobně. Bylo by krásné, kdyby mi napsal nějakou písničku, protože on to uměl, psal velké věci pro velké hlasy. Tak třeba v příštím životě se mi to poštěstí,“ říká Nývltová.
Kamila Nývltová v muzikálu Kleopatra
Nejen Bednárik ale i Richard Hes, autor námětu a choreografie, byl náročný. „Pamatuji se, jak v prvním nastudování Draculy vystupovali tanečníci z jeho skupiny Uno a byli synchronizovaní jako vojáci. To samé chtěl po nás. Aby to zařezávalo. Ale protože moje mamka má celý život taneční školu a já odmala tančila, tak jsem s tím zas tak velký problém neměla,“ říká zpěvačka. S inscenací Draculy se v lednu a únoru příštího roku vydá na halovou tour po českých městech. S Danem Hůlkou v titulní roli a Monikou Absolonovou jako Lorraine. Sama bude hrát Adrianu – Sandru.
A předtím vyrazí s Danem Hůlkou a Marianem Vojtkem jako hosty na svoje vánoční turné. „Bude mě mimo jiné doprovázet čtyřicetičlenný dětský smyčcový orchestr ze základní umělecké školy, kde učí můj taťka,“ říká Kamila, které se v současné době daří i v soukromí.
„Přestěhovala jsem se do Plzně, žiju v baráčku a jsem moc spokojená. Přítel je Syřan, ti jsou hodně pro rodinu, takže i u nich mám zázemí. Navíc jsou na mě pyšní, což je moc krásné.“ Nebránila by se ani založení rodiny. I partner se na dítě těší. Říká, že klidně malé pohlídá, zatímco já budu někde hrát,“ usmívá se Kamila, jejíž zálibou je také cukrařina.
Na YouTube má pořad o pečení a v Plzni si otevřela svůj první stánek se zmrzlinou Natoč to s Kamilou! V nabídce má i zmrzlinu na bázi populární dubajské čokolády.
