Mokasíny, bílé ponožky, svetry do véčka a „plesnivé“ džíny. Jakkoli nám vzezření taxikáře Tomáše alias Lukáše Vaculíka (61) a číšníka Michala alias Sagvana Tofiho (59) dnes připadá úsměvné, film se stal kultem. Na plátně v příběhu o šmelině, podrazech a podvodech se objevili dva vtipní rebelové, kteří bořili mýty o dobře fungující socialistické společnosti. A mládež je prostě hltala.
I když se populární dvojice objevila pár let předtím ve snímku Vítr v kapse (1982), jejich sláva nabrala obrátky právě po premiéře Kamaráda do deště. Nutno podotknout, že si ji oba náležitě užívali.
Dávej, ber
Režisér Jaroslav Soukup (77) chtěl hlavní představitele pojmenovat podle obou herců, tedy Lukáš a Sagvan. „Velmi striktně to odmítli. Byl to takový bláznivý nápad. Myslím, že udělali dobře. Člověk chce zkoušet jiné věci, ale myslím, že by to nebylo dobré,“ vzpomínal režisér.
Scénář byl hotový mnohem dřív, než padla první klapka, ale Lukáš Vaculík nedostal modrou knížku, a tak musela produkce s natáčením počkat, dokud se herci nevrátí z vojny.
Sice oba dva trochu zestárli, to jim ale na přitažlivosti neubralo. Právě naopak. A film měl ještě něco navíc. Titulní píseň Dávej, ber se stala absolutním hitem. Složil ji Ján Baláž (72) a původně ji nazpívali Vaculík s Tofim. Producentům se však nelíbil zpěv Lukáše Vaculíka, a tak jeho hlas z výsledné verze nakonec stáhli. Písnička nesměla chybět na žádné diskotéce a trsá se na ni dodnes.
Dívky na druhé koleji
„Scénář se musel schvalovat na vnitru, kde k němu měli ideologické výhrady. Říkali, že to zpracování kazí mládež. Nicméně film se podařilo natočit a byl to trhák,“ vzpomínal Jaroslav Soukup.
Zatímco role pro ústřední duo bylo oběma mladíkům psáno přímo na tělo, ostatní herce musel režisér hledat. Před kamerou se tak objevili Karel Augusta (†62) jako gauner Kadlec, Alena Vránová (91) coby varietní umělkyně Vlasta či Andrej Hryc (†71) jako Kadlecův zeťák Bureš.
Záměrem také bylo, aby dívčí protějšky oba hlavní protagonisty příliš nezastínily, a proto režisér sáhl po neznámých tvářích, fotografku Magdu hrála polská herečka Beata Andraszewicz. A role kunsthistorika Syřiště? Do ní si režisér vysnil alternativního umělce Ivana Vyskočila (†94), který o účinkování zpočátku nechtěl ani slyšet. Jaroslav Soukup prý nikdy nepřemlouval herce k roli tak dlouho, lámal ho celé měsíce, až se mu to nakonec podařilo.
Výbuch v centru
Ve filmu nechybí krimi zápletka, humorné hlášky, nadsázka, ale i chvíle napětí. O ty se postará scéna, kdy vybuchne taxikářská Volha. Samotné natáčení v centru Prahy vypadalo, jako kdyby se tu ocitla americká produkce. Natáčelo se v noci, produkce musela zařídit výluku tramvajových linek.
„Největší problém byl, že jak je ta jazyková škola, tak nad ní byly byty. Bylo nám naznačeno, že tam bydlí nějací Palestinci a že policajti nevědí, co udělají, až jim tam vybuchne nějaké auto. Já jsem říkal, to už by museli být úplně blbí, kdyby neviděli z oken, že je tam filmový štáb,“ vysvětloval Jaroslav Soukup v pořadu Příběhy filmů.
Nakonec se scéna vydařila, až na několik vysklených výloh v okolí. Štáb si užil i dva perné dny natáčení v Riegrových sadech se psem Apollo, který prý neoplýval přílišnou inteligencí. Donutit ho plnit povely tak bylo často nad jejich síly. Nakonec se scény s afghánským chrtem jakž takž podařilo natočit, ale byly to náročné okamžiky.
Po úspěchu filmu se režisér v roce 1992 rozhodl natočit i volné pokračování. Dvojici Vaculík a Tofi v něm doplnila modelka Simona Krainová (50). Příběh odehrávající se po sametové revoluci byl ovšem jen o něco málo méně úspěšný než jednička.
