Filmové Vary 2023
Sledovat další díly na iDNES.tvPřijela jste do Karlových Varů představit film Poslední závod. Jak moc náročná role to pro vás byla v porovnání s těmi předchozími?
Svým způsobem je každá role náročná, musíte vytvořit nějakého úplně nového, jiného člověka, co nejvíc autentického. Takže bylo to samozřejmě náročné. Je tam scéna porodu, a ta byla pro mě asi nejvíc složitá. Ale bylo to krásné natáčení, užívala jsem si to a jsem za tu roli velmi vděčná. Je velmi pěkná.
Máte za sebou, stejně jako kolegové, natáčení ve sněhu a v mrazivých teplotách.
Měla jsem v podstatě jen jednu takovou scénu v lese, která se nakonec i vystřihla. Takže to diváci úplně nevidí. (smích) V podstatě jsem měla takové to nejvíc pohodové natáčení. Musím říct, že jsem byla v teple, ještě jsem měla takové to bříško, které mě hřálo. Takže jsem tam byla s nimi, a zároveň nebyla. Byla jsem na té Medvědí boudě. A když točili ten Mordor, to velmi špatné počasí, to bylo na Labské boudě, tam jsem už nebyla.
Vy si z Karlových Varů odvezete i trofej. Hřeje vás to u srdce? Pomůže takové ocenění sebevědomí?
Asi ano. Pro každé ego je příjemné, když vás ocení takto veřejně, takže je to krásné. Velmi ráda dostávám a přijímám ceny, takže klidně mi ještě můžete dát další, budu ráda. (smích) Ale někdy si říkám, že bych klidně i založila ještě víc cen, protože velmi mnoho herců a hereček si je zaslouží. Dokáže to nakopnout ještě větší motivaci do práce. Přála bych to ještě spoustě lidem, aby dostali různá ocenění. Je to velmi příjemný pocit.
Letos to je osm let od snímku Fair Play. Jak na tento film vzpomínáte a kam si myslíte, že jste se osobnostně za tu dobu posunula?
Fúha, to je velmi těžká otázka. Vzpomínám na to jako na svůj úplně první český projekt. Dokonce si pamatuji, že ve scénáři byla některá slova, která jsem si musela přeložit. Například jsem nevěděla, co je to mandlování. (smích) Jazyku jsem rozuměla, ale byl pro mě ještě velmi vzdálený. Nakonec vlastně proto ani není můj hlas ve filmu. A posunula jsem se snad řečově, že už dokážu nějakým způsobem snesitelně mluvit česky, aby to bylo na plátně přijatelné. Osobnostně? Snad jsem moudřejší, zralejší.
Jak je pro váš životní balanc důležitá láska?
No nejvíc. Asi bez toho vlastně vůbec neumím fungovat.
A zamilujete se snadno?
Ne. Snadno ne. (smích)
Karlovy Vary jsou i o večírcích. Coby herečka to tady máte náročné?
Někdy se stane, že potkáte lidi a jste s nimi do rána, protože jste se strašně dlouho neviděli a tady je najednou prostor, abyste si mohli popovídat a ne jen spolu pracovat. A někdy přijde taková zvláštní únava a zaspím do pozdních hodin, takže je to různé. A chtěla jsem ještě stihnout nějaké filmy.
Po čem v životě toužíte?
Po nějakém klidu, vnitřní harmonii, nějaké větší životní moudrosti možná? Abych nějakým způsobem stále dokázala mít smysl pro humor a radost ze života, herectví, práce a lidí.
Kdy přišlo to finální jednoznačné odhodlání stát se herečkou?
Vlastně je to stále v procesu, protože dodnes to nějakým způsobem dokážu zpochybňovat, nebo někdy mám chvíle, kdy myslím na to, že možná v budoucnosti nebudu natolik zajímavá. To se tak různě střídá. Ale když jsem si podala přihlášku na vysokou školu v Bratislavě na Slovensku, tak tam to bylo asi první odhodlání, že by mě to bavilo. Když mě přijali a začala jsem tam studovat, tak jsem si uvědomila, že mě to doopravdy baví.
Teď ze zvědavosti vzhledem k vašemu jménu – kolika jazyky mluvíte?
Jsem slovenský občan a mám maďarskou národnost. Vlastně můj mateřský jazyk je maďarština. Slovenština je můj druhý jazyk, můj třetí jazyk je čeština a mluvím ještě anglicky. Takže čtyři. Není to tak moc.
