Spojuje je divadlo a intenzivní prožitky z mládí, kdy s kočovným rodinným Divadlem Bratří Formanů cestovaly po světě. „Rodiče nás brali s sebou už jako děti, a když jsme začaly chodit do školy, cestovala s námi i učitelka, která nás vyučovala v karavanu. Praktikovali jsme to takhle, dokud to šlo. Před dvaceti lety jsme tímto způsobem procestovali Francii. To bylo naposledy, co jsme byly delší dobu v kuse mimo školu. Pak už to nebylo možné, protože jsme každá navštěvovala jiný stupeň a bylo těžké zvládnout to logisticky,“ vzpomíná Josefína, nejstarší dcera Petra a Kláry Formanových.
„Zbožňovala jsem to. Bylo to jedno z mých nejkrásnějších životních období, Přitom nám stačilo tak málo. Hrát si venku, bydlet v karavanu… Ale často jsme i pomáhaly s provozem divadla a přípravou na večerní představení. Hlavně jsme pořád byly spolu, s rodinou, kterou mám velmi ráda,“ dodává.
Neztratily prý ani přátele. „Nebyly jsme zase až tak moc odloučeny od spolužáků. Většinou jsme vycestovaly na tři měsíce a pak se vracely do školy, takže nějací kamarádi nám zůstali,“ vysvětluje.
Josefína Formanová a Světlana Witowská na křtu knihy Sebe-vědomé (22. září 2025)
Už tak úžasné dětství jim obohacoval ještě dědeček oscarový režisér Miloš Forman, který pravidelně brával svoje starší dvojčata Petra a Matěje, jejichž matkou je Věra Křesadlová, na výlety na kolech po Evropě.
„Cestu jsme volili tak, abychom na trati vždycky měli nějakou lepší restauraci. Sice jsme bydleli ve dvouhvězdičkových hotelech, někdy i se šváby, ale večer jsme šli do michelinského podniku a tam se strašně nadlábli,“ vzpomíná s úsměvem Josefína. „Já jezdila na kole, sestry, které byly tehdy ještě dost malé, se vezly v autě. A byl to obrovský zážitek, nádherné, protože Miloš byl vášnivec,“ popisuje, jak procestovaly jižní Francii.
Velký vliv na její formování měl ale i dědeček z matčiny strany, spisovatel, scenárista a dramatik Jiří Stránský.
Miloš Forman slaví 85 let. V Polné uvedou dva jeho snímky. A režisér prostřednictvím tohoto promítání trochu netradiční cestou přispěje svými penězi do ledečské potravinové banky, která zásobuje bezdomovce i chudé lidi.
„Oba moji dědečkové byli přemýšliví a zároveň se stýkali s různými typy osobností. Od naprosto šedých myší, jako jsem já, až po velikány své doby. V tomto ohledu byli nesmírně otevření, což je možná taky věc, která mě na filozofii fascinuje. Určitá otevřenost, která vypadá jako drzost. Ale je to práce, která vyžaduje velkou pokoru, aby člověk mohl mluvit s kýmkoliv o komkoliv a přemýšlet jaksi nebezpečně - za hranu běžného uvažování, do hloubky. A oba mojí dědečkové tohle uměli a byli mi inspirací pro studium filozofie,“ vypráví Josefína.
O uplatnění zatím konkrétní představu nemá. „Filozofů je dnes docela hodně. Jak říká moje bývalá školitelka, filozofka a publicistka Tereza Matějíčková, žijeme ve filozofické době, každý má potřebu zamýšlet se nad tím, proč je nešťastný, jestli se blíží konec světa, co s námi bude… A uplatnit se v akademické sféře je velmi těžké,“ říká Josefína, která kromě filozofie vystudovala ještě anglistiku a amerikanistiku.
Nabízí se, že by mohla psát jako její děda Jiří Stránský a matka Klára Formanová, která vystudovala scenáristiku a před pár týdny měla v pražském Divadle v Řeznické premiéru její hra Vraťte nám Sofii Lorenovou.
Antonie Martinec Formanová na party Forbes Misfits Night v Karlových Varech (10. července 2025)
„Je to komedie o stárnoucím páru, který zjišťuje, že má ještě nějaké sny a než se je naučí společně sdílet, dochází mezi nimi k různým nedorozuměním,“ říká Josefína, která je na maminku velmi pyšná.
„Sofie Loren v názvu je zamýšlena jako pozvánka pro určitou generaci, i když já jsem taky vyrůstala na filmech se Sofií Lorenovou a všemi těmi nádhernými ženami zlaté éry italských filmů. Takže pamětníci vědí a pro dnešní generaci je to možná upozornění na klasiku,“ upřesňuje.
Zapomínáme. Naše minulost není jen o másle za dvacku, varuje Klára Formanová |
Předtím Klára Formanová dokončila po zesnulém otci povídku Tichá pošta, která se stala základem scénáře, jehož je rovněž autorkou, k celovečernímu filmu. „Máma má talent pozorovat lidi kolem sebe a nasát esenci toho, jak spolu komunikují, ale i čeho se bojí a pak to dostat do velmi jednoduchých, svižných, břitkých i křehkých dialogů,“ říká Josefína.
Scenáristka Klára Formanová
I ona se pokoušela o vlastní tvorbu. V Dejvickém divadle se hraje inscenace Játra, hra Jiřího Stránského, kterou režírovala. Bohužel jejího uvedení se dědeček nedožil, krátce před premiérou zemřel.
I když je introvert, na křtu knihy Světlany Witowské Sebe-vědomé, jež obsahuje rozhovory s výjimečnými ženami, přiznala, že právě jí sebevědomí spíš chybí. Přesto si troufla na režii a v dětství se věnovala herectví.
„Je to i tím, že se celý život pohybuji v tvůrčím prostředí, takže jsem mohla nasávat inspiraci. A pak čas od času přijde chvíle, kdy mám chuť pokusit se o něco, co celý život obdivuji. V mém případě je to třeba práce mého tatínka,“ říká na adresu herce a režiséra Petra Formana.
Rodina drží pohromadě, i když všechny dcery už vylétly z hnízda a žijí se svými partnery. Patří do ní i Martina Formanová, vdova po Miloši Formanovi, která svému muži porodila další dvojčata – Jamese a Andrewa. Martina taktéž vystudovala FAMU a podle jejího scénáře Na tělo připravuje Jan Hřebejk pro Českou televizi televizní seriál.
