Josefe, scházíme se v budově Českého rozhlasu v Praze, proč zrovna tady?
Protože to je už devátým rokem moje každodenní působiště, kde vytvářím pořady anebo přímo vysílám pro posluchače Českého rozhlasu Dvojka. Můj program je zasvěcený hlavně muzice, historii populární hudby či písničkovým příběhům jako třeba Srdcovky od Dvojky.
Moderujete ale mnohem déle, že ano?
Je to tak. Ten evidovaný počátek moderátorství, i když ne pod mým vlastním jménem, se datuje do roku 1993. I předtím jsem ale v této budově, tenkrát ještě federálního rozhlasu, fungoval jako „hlas“, to znamená, že mě nechávali namlouvat různé komentáře, reklamy a další věci. Takže mě posluchači mohli slyšet už od začátku devadesátých let.
Bylo nepochopitelné, když to celé skončilo. Když přišel rok 1990 a lidé se postavili zády k české muzice stylem, že všechno, co tu existovalo doteď, je špatné.
