Přesto se nebojí pustit do nejrůznějších oprav. „Protože jsem strašně zvědavý a láká mě zjistit, v čem ten problém vězí. Přitom kolikrát ani nevím, co všechno ty přístroje umí. Ale hloubám a hloubám,“ vypráví.
„Nedávno jsem tak dlouho hloubal u satelitní televize, až jsem z ní vymazal všechna data. Vůbec netuším, jak se mi to podařilo. Pak jsem zavolal mechanikovi. A když jsem mu chabě odrecitoval, co se stalo, povídá: ‚To vůbec nemá smysl, abych k vám jezdil, tohle bude na dýl, přivezte mi to‘. Mně se podařilo vymazat všechna data, která tam byla nastavená ještě z výroby,“ dodává.
„Mechanik se mě ptal, jak se mi to povedlo. Říkám: ‚Nevím, to dělá ta zvědavost.‘ Náš zeť mi říkal, že nemůžu nic pokazit, když se do toho pustím. Že pokud nebudu vědět, kam dál, tak se kliknutím vrátím o jeden krok zpět. Jenomže, já se dostal do situace, ze které nebyla cesta ven. Tak jsem zkoumal, zkoumal… Až jsem si ji našel,“ usmívá se.
Na televizi se s manželkou dívají často. „Někdy ji mám jenom jako obrazovou kulisu, ale pravidelně sleduji zprávy, i když si myslím, že to nemá příliš velký význam. Abych, až večer vylezu na jeviště a lidi se zachechtají, věděl, na co reagují, co v tom textu objevili nového,“ říká Dvořák.
Když v televizi vidí sebe, rozhodně ji nevypíná. „Zajímá mě, jestli se mi to natáčení ještě vybaví a zjišťuji, že s tím žádný velký problém nemám. Rád koukám i na kamarády, se kterými jsem hrával. Ale některé kolegy nepoznávám, proto čekám na závěrečné titulky. Jenomže ty zmizely. U starších pořadů bývaly dlouhé, tak je televize, aby si diváci nepřeklikli na jinou stanici, střihla. Škoda, mohli by je vysílat aspoň pro mě. Ale je pravda, že někdy byly skoro tak dlouhé jako celý pořad,“ říká v nadsázce.
Divadlo ve svých čtyřiaosmdesáti letech hraje dvakrát měsíčně a do toho jezdí se spisovatelkou a novinářkou Marií Formáčkovou po celé republice se zábavnou talk show Šmátrání v paměti. Jejím úkolem je klást herci otázky, ale Pepa ji ke slovu pouští málo. „To je hrozná vlastnost,“ sype si popel na hlavu. „Ale diváci to nekonečné vyprávění milují,“ ospravedlňuje se vzápětí. „Maruška naštěstí jde na jeviště s tím, že ví, co ji čeká a chce se pobavit. Ona je přesně ten člověk, kterého pro takový typ pořadu potřebujete, protože umí naslouchat.“
Místo setkání s Werichem jsem šel na rande, přiznal Josef Dvořák![]() |
Když má čas, klidně si před představením zajde na tenis. „Já si dříve myslel, že bych to nezvládl, ale jednou mi to vyšlo tak, že jsem na ten tenis jít musel. V jednu odpoledne jsem přišel s vyplazeným jazykem domů, lehl si, odpočinul, pak jsem se opláchl, odjeli jsme do divadla. A když jsem odehrál představení, řekl jsem si: ‚Ejhle, ono to není tak strašné.‘ Nechci se vytahovat, ale přišlo mi, že se mi po tom tenisu hrálo snadněji, než když jsem šel na jevišti odpočatý. Člověk se nemá šetřit a brát na sebe nějaké ohledy,“ popisuje svůj přístup.
Léta pravidelných tréninků teď zúročuje. Na nedávném zájezdu s klubem Amfora do Španělska vyhrál tenisový turnaj, takže si domů přivezl zlatou medaili. Cestuje ale velmi nerad, což je dáno tím, že dojíždí za diváky po celé republice. Ani do Španělska se mu původně nechtělo. „Když jsme v minulosti jeli někam k moři, tak to bylo jenom kvůli tomu, aby mi vyhověl. A mockrát jsme takhle spolu nebyli. Ale v podstatě vždycky to dopadne tak, že se vrací nadšený a odpočatý,“ říká jeho manželka a manažerka Jája Dvořáková.
Manželka řekla, že o peníze se mi postará, což udělala, říká Dvořák![]() |
Jsou spolu dvacet čtyři let a dodnes se oslovují zdrobnělinami. Ona manželovi neřekne jinak než Pepíčku, on jí Jájinko. „Já jsem dokonce nevěděl, jak se ve skutečnosti jmenuje. Když jsme se poznávali, to bylo během natáčení seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka, vletěl do produkce nějaký chlap a sháněl Jarmilu. Říkám mu, že nikdo takový tam není. Pak přišla Jája, tak jsem se obrátil na ni: ‚Hledají nějakou Jarmilu.‘ A ona: ‚To jsem já‘,“ vypráví Dvořák.
Jarmilo jí ale nikdy neřekl a on zase od ní neslyšel Josefe. „Ale ona mě dokáže sprdnout, i když mi říká Pepíčku,“ směje se herec.
„Možná jsem trošku generál. To je tím, že jsem celý život dělala produkci, pracovala jsem v Krátkém filmu, tak jsem zvyklá dost často rozhodovat bez dotazů a konzultací. Ale asi si už na to za ta léta zvykl. A já jsem zase dospěla k tomu, že i když je už v podstatě vše ujednáno, zeptám se ho na jeho názor. Aby to vypadalo, že se rozhodl sám,“ říká Jája, která tímto způsobem řídí jejich pracovní záležitosti.
Josef prý moc neřestí nemá. „Akorát občas vstane a není v dobré náladě. Přitom k tomu nemá žádný důvod, jak sám přiznává. Ale to máme asi každý. A já to poznám hned, protože je celý takový nafouknutý. Tak to přehlížím, bavíme se o jiných věcech, někam třeba jedeme. A ono se to rozplyne,“ vypráví o jejich soužití.
Nedávno dospěli k názoru, že je nejvyšší čas, aby Josef Dvořák svoji divadelní kariéru ukončil. „Když bude o Pepíčka zájem a zatím je veliký, bude jezdit s pořadem Šmátrání v paměti. Tím pádem zůstane v kontaktu s publikem. Ale ta dvě představení, která má na repertoáru, už hrát nebudeme,“ říká Jája.
Derniéru Čochtan vypravuje už oznamovali před třemi roky. „Herci si i rozebrali kostýmy a po čtrnácti dnech se mě Pepa zeptal, nemáš tam nějaký termín? Takže všichni ty věci, které si vzali na památku, zase vrátili, a pokračovalo se dál. Ale teď si myslím, že už je to nadobro,“ říká Jája, která řídí Divadelní společnost Josefa Dvořáka.
„Od příštího kalendářního roku přestaneme hrát naše milované představení Čochtan vypravuje, což je vlastně Divotvorný hrnec i druhou naši inscenaci S Pydlou v zádech, kterou máme na repertoáru přes čtyřicet let. Myslím si, že umění je odejít včas,“ vysvětluje.
S Pydlou v zádech s Josefem Dvořákem mohou diváci vidět mimo jiné během Hvězdného léta pod žižkovskou věží.
Nudit se doma Dvořákovi nebudou. Dohromady mají čtyři dcery, několik vnuků a dvě pravnoučata, se kterými jsou pravidelně v kontaktu. Rádi tráví čas i na chalupě.























