Letos jste na karlovarský filmový festival přijela s vnuky. Jak si užíváte zdejší atmosféru?
Jsem šťastná, že je tu mám oba. Marka i Vojtu a toho navíc s jeho milou přítelkyní. Mám tu ale hodně společenských povinností, takže upřímně přiznávám, že žádný film jsem ještě neviděla a nevím, zda se mi to vůbec podaří. Večer už ale vzhledem k svému věku bývám krapítko unavená, takže vyhovím tělu a jdu si poctivě v devět hodin lehnout, ať jsem zase na druhý den svěží.
Jste v lázeňské metropoli, máte prostor dopřát si nějaké procedury?
Je to asi paradox, ale i když jsem absolvovala snad všechny ročníky festivalu, tedy až na malé výjimky, na tohle já nikdy nebyla. Miluji spíš moře, kam se taky už moc těším. Brzy s vnuky vyrážíme do Řecka, kam jezdíme na stejné místo už roky. Koupeme se v zálivu, kde nikdy nejsou moc velké vlny, protože ty by mě dnes už porazily. (smích). Možná si to namlouvám, ale vždycky, i po týdnu cítím, jak se vrátím od moře nabitá.
Se kterými hereckými kolegy už jste se stihla na kolonádách setkat?
No těch je! Tady ve Varech je to hlavně o setkáních. Přes rok se vídáme maximálně při práci, ale tady jsou všichni takříkajíc na jednom dvorečku, což je moc příjemné.
Co pracovního máte momentálně před sebou?
Pořád mě baví můj televizní pořad s názvem Hobby naší doby. Mám tam fantastické lidi, kteří z ničeho udělají něco, a to je opravdu něco! (smích) Divadlo už jsem ale pověsila na hřebík v tom smyslu, že nechci zkoušet a učit se nic nového. Naposledy jsem s Milanem Kňažkem nastudovala hru Gin game pro Divadlo na Jezerce, a musím říct, že v devadesáti se naučit tak těžký text byla ode mě tedy odvaha. Je to ale krásné představení, po prázdninách do něj zase naskočíme, takže se diváci mají na co těšit.
Seriály vás nelákají?
No to by musela přijít nabídka, která by mě hodně bavila. Já celý život hraju pro radost, sobě především, a pak doufejme taky někdy divákům. A z toho už ve stáru neslevím. Aby mohl divák věřit mojí postavě, musím jí hlavně věřit já, a zatím se ke mně takové role v poslední době moc nedostaly. Neříkám, že byly nekvalitní, ale já jsem jim asi neporozuměla na tolik, abych je zatoužila hrát.
