„Maminka mě dostala jako třináctiletého. Ona byla v kriminále,“ připomněl Jiří Štěpnička, který se narodil v Londýně.
Po návratu do Československa nedostala Štěpničková práci. Pak jí přišel podvržený dopis od režiséra Františka Čápa z Německa: „Přijeď, holka, mám pro tebe práci.“
Pokusila se i se čtyřletým synem emigrovat, ale převaděč byl konfidentem Státní bezpečnosti a Štěpničková se stala obětí akce, kterou komunistická tajná policie nazvala Generální prevence. Byla odsouzena k patnácti letům vězení. Jiří Štěpnička zatím vyrůstal u otce v Karlových Varech.
Herečku propustili po deseti letech a Štěpnička se s ní přestěhoval do Prahy, kde za první republiky patřila k nejzářivějším filmovým hvězdám. „Maminka byla maximální prvorepubliková hvězda. Do divadla jezdila kočárem a strážníci jí zastavovali dopravu. My jsme bydleli na Zbraslavi, tak jak jinak než kočárem?“ vzpomíná Štěpnička.
Štěpničkovou dostala za mříže nastražená past |
Jméno po mamince si musel vydobýt. „Dnes se jmenuju Štěpnička, ale dalo mi hodně práce, než jsem se k tomu jménu dostal,“ prozradil herec, který se narodil s příjmením Samec. Kromě toho dostal rovnou pět křestních jmen po svých slavných kmotrech. Celým jménem je Jiří Jan Jaroslav Martin Oto Samec Štěpnička.
„Jedním z mých kmotrů byl Masaryk. Jan. Syn Masaryka, který zrušil Rakousko-Uhersko. Já mu to dodneška vyčítám,“ prohlásil herec.
Slavný původ mu byl nejdřív na překážku při seznámení s jeho manželkou Janou. Ona na něj ovšem taky nejdřív nezapůsobila nejlépe. „Nastoupil jsem do gymnázia Jana Nerudy v Hellichově ulici s dívkou, která se jmenovala Jana Říhová. Ona mě iritovala. Neustále měla v levé ruce knížku a četla a furt se hlásila. A všechno věděla. A ona mě nenáviděla, že jsem byl pro ni ten uměleckej fracek,“ prozradil Štěpnička.
„Rok jsme se nenáviděli, až jsme se potom dali dohromady a žili jsme spolu šedesát let,“ dodal herec, jehož manželka Jana zemřela před dvěma lety.